Nekončící příběh pelikánů

Je tomu skoro rok (byl srpen 2007), co jsme zde publikovali Dobrou zprávu s titulkem „Dobří pelikáni se vracejí“. Tehdy jsme si mysleli, že příběh sousoší Pelikánů v místním okrasném jezírku už skončil a že skončil dobře.

Omyl.

Neviditelná ruka vandalismu opět zasáhla. Umístění soklu dál od břehu nepomohlo, vandalové rádi překonají těch pár metrů mělké vody, jen aby se mohli „realizovat“.

Jeden z ptáků opět přišel o kus zobáku a oba mají na tělech šrámy, jak někdo „testoval odolnost materiálu“, ze kterého jsou vytvořeni.

Už jen nerad chodím cestičkami kolem jezírka a dávám přednost frekventované hlavní cestě. Mám trochu strach, co zase uvidím příště. Co hezkého a milého bylo zbytečně zničeno. Kolik si ukousla arogance a hloupost z našeho společného prostoru.

Je mi líto těch nevinných ptáků, nedobrovolně sloužících jako sparingpartneři agresivním hlupákům. Je mi líto zbytečně vynaložené práce. A je mi líto, že pár kazisvětů nám všem dokáže tak snadno otrávit svět.