A na cest pozn lovk, co je doma

Sen o Madeie - 2007

Motto:
Jak nasldl madeirsk vno
Vzpomnka stk do pohru
Pl zimnch de nad moem
Hor v mracch skrvanch
Zavon v kvtech vzdlenho alu
madeira
DolGalerie

Pedznamenn

Zatky byly vlastn dva. Jeden skoro ped rokem, kdy m kolega poslal na msto, kde se dobe dopluje ivotn energie. (No a pak jsme na jae listovali v katalozch, a na ns vykouknul z jednoho z nich turistick tden na Madeie. Porovnali jsme 4 dan termny s naimi monostmi a zvolili. A celou dobu doufali, e se sejde ten minimln poet 10 turist, kte podmiuj realizaci zjezdu.)

Druh zatek se odehrl tsn ped odjezdem na vron den zaloen republiky, kter u vlastn neexistuje. Dlem nhodou ocitli jsme se v kavrn, spojen se jmnem nikdy neivho literrnho hrdiny Saturnina. Pivtal ns trochu jin asoprostor. Prvorepublikov k hostm pozorn nci. Obad prostrn drobnch doplk ke kv a aji (o nkterch jsme vskutku netuili, jak a emu slou). lutomodroble vykachlkovan mozaikov stny. A nakonec i na onu povstnou saturninovskou koblihu dolo.

Uili jsme si to. Ale jet jsme netuili, e se zmnn zitek stane doslova pedznamennm a prvodnm motivem naeho pobytu na ostrov M.

Jak se lt do Funchalu

Na Madeiru se, jako u vtiny ostrov, lt na jedin mezinrodn letit se jmnem hlavnho msta, kter se vak stejn tradin nalz nkde jinde ne toto msto.

Madeirsk letit jmnem Funchal, umstn v Machicu, m ovem jednu zvltnost stoj na pilotech, a to v penesenm vznamu (chudci piloti, kte zde chtj pistt, mus mt pro toto letit zcela speciln vcvik a oprvnn) i doslova (nikde na ostrov toti nen dost velk kus rovnho msta, drha i letitn plocha jsou vlastn ohromnm plochm mostem vztyenm nad zvlnnou poben krajinou).

Pravda, kdy se zjistilo, e je zdej letit pro mezinrodn letadla moc krtk, vymyslela jaksi zdej hlavika, e by se mohlo postavit letit nov na vrcholov nhorn ploin. Krom toho, e by se zniila uniktn krajina a leckter prodn pozoruhodnost, m toto horsk msto jednu zvltnost: mlha je tam stejn ast jako v Praze na Ruzyni. To rozhodlo, e mostn een dostane pednost.

Po t, co jsme smlou mostn konstrukci zhldli nkolikrt za svtla a nkte spolucestujc zaali nenpadn sondovat, kudy by se dalo nejrychleji dostat do Evropy pky, dolo mi, e non plet na Madeiru nen nhoda, ale ochrann opaten pro duevn rovnovhu citlivjho jedince. Pvodn se pilot snail nm v Praze namluvit, e se opozdili cestujc, je siln protivtr, nov startovac okno bude a za hodinu atp. Ale my vme sv. (Zvlt pot, kdy jsme posledn den pobytu z vchodnho cpu ostrova zahldli, jak to vypad, kdy na tu divnou plochu na spoust tenkch sloup dosed nkolik letadel za sebou.)

A kde jsou ti turisti?

Po pozdn nonm pjezdu a astnm nalezen kufr se rozdlujeme do autobus podle pokyn prvodce, kter hrm rodinnho Draho doupte pipomn plelfa ne vlastn vinou ijcho ve mst (a posledn den pobytu jsme zjistili, e je to dojem myln a Honza K. nikdy DrDu neholdoval). Je zatek jna, teplo a vlhko  vzduch trochu jako v botanickm sklenku, vude kolem zvltn koenn bylinn vn. Prask rmy a nachlazeniny, se ktermi jsme bojovali v dsledku dramatickch promn teplot v z, se vylekaly a urychlen prchaj do nenvratna.

Protoe jsme si jet ped odjezdem ovovali, e se turistick program kon, s naptm ekme, ktere minimln destka spolucestujcch bude naimi souputnky ve lapn krajinou. Hotely maj kvtnat (magnolie, orchidea atp.) jmna. Zastvek pibv, cestujc vystupuj a v Duas Torres (Dv ve, kdy u jsme u toho fantasy svta!), kde m bt turistick sloka ubytovan, nakonec zbv veho vudy 6 osob. A to jet nemaj 2 z ns v recepci nahlen, a tud se ubytovn e docela dynamicky. Konen asi ve 2 hodiny po plnoci padme do postel, zmoeni drncnm v protivtru nad Alpami, nonm pohledem na Gibraltar jako i dalmi dojmy vbec. S ohledem na non plet je zmna v programu voln je prvn a nikoli posledn den a ztra se uvid

Co jsme v noci nevidli

Madeira seshora se podob hrudce plastelny nebo hrnsk hlny, kterou nkdo dobe prohntl, na vchodnm okraji trochu oprail v peci a navrch pak pothl huatm zelenm sametem. Sem tam je ozdoben lehakou mlhy a mrak, obas se ukrv pod perlov edm zvojem de. A nikdy se neuke docela. To aby byla vzcn

Tak tenhle obrzek jsme nevidli. Jen jsme se ho pokoueli v dalch dnech postupn poskldat.

Non mra eskho zahrdke aneb Botanick zahrada je vude

Druhho (vlastn prvnho) dne rno procitme a ped oima i oknem se nm otvr neskuten kovit pohled na Desertas mstn ostrvky, podle kterch se pedpovd poas. Pokud se schovvaj v mlze a jejich kontury jsou po rnu nejasn, bude druh den hezky. (My, kte vidme mizern na dlku, mme tedy povzbudiv meteorologick vhledy do budoucna neustle.)

Vychutnvme si sndani na hotelov restauran terase nad moem a vyrme zvolna prochzkou do okol. Prohlme si zahrdkskou kolonii, kterou zde tvo les bannovho list a jedna chatika s tykvemi na stee. Man litujeme kamardy zahrdke. Co doma v potu tve vypstuj a oprauj, tady roste nevolno nehledno. Obchzme kolem ivch plot, kter kvetou ndhernmi kvty vech barev. Kdejak hromdka stavebnch zbytk pipomn pstnou skalkou. Pokud by tady nkdo nechal v hln lopatu, nejsp do rna zakoen a rozkvete (V tto zkuenosti mon tak tkv zklad pomrn vrazn pracovitosti Madeian. i kdy zl jazykov tvrd, e ivobyt je zde pomrn drah, kolstv a jin vci vhradn pln placen a lid si potrp na to dt se vidt, a tak dv zamstnn jsou pro vtinu z nich holou nutnost.)

Nem ani smysl navtvovat botanick zahrady, tebae jsou urit pekrsn. Kad park, zhon, kousek zelen tady nabz exotick barevno a neuvitelno: Plnokvt ibiky vech barev, zhadn zvonce kvt v keovit i stromov verzi, strelicie jako rot na kdejak kiovatce, neuviteln kvetouc klvie jen tak bokem na zhonu a vbec. Upracovan esk zahrdk prost nem anci zachovat chladnou hlavu a zdrav rozum. Pro takov lze jen vyhradit pust vchodn konec ostrova a dl je nepoutt.

Fu il! aneb Jak stopovat lanovku

Hlavn msto Funchal, jako ostatn velk vtina velk mst, je roztahan srostlice bvalch vesnic promnnch v pedmst a nsledn hotelov centra. Vyvrcholenm dojmu je nepehledn chumel tunel, mimorovovch kiovatek, nadjezd a podjezd z poslednch let. (Pipomn to Hornkovu definici dlnice jako t silnice, kde kdy chcete do vesnice vlevo, muste zahnout doprava.) Take sice bydlme v Funchalu, ale k centru a turistickm zajmavostem to mme asi 4 km. Konec konc, ve svm bydliti to mme k centru asi 10 km a pky jsme to jet nikdy neli. Po krtkm polednm odpoinku tedy vyrme. Cestou tam ns sveze hotelov autobus. Zptky si troufme po svch. Mme dobr orientan bod, nad hotelem se vypn kopec s hejnem vyslacch stor. (Jen mal poznmka: zatm jsme nezjistili, m to je, ale prakticky na vech cestch, kde spme na jednom mst dle ne dv noci, bydlvme pod kopcem s vyslakami. Docela by m zajmalo, jestli bychom tento trend udreli i v maarsk pust?)

Msto je rozloeno ve strmm svahu, rozlennm adou pnch dol. Jaktak rovn je nanejv silnice (msty) a mal plocha kolem pstavu (nejsp umle nasypan). Ani ns proto neudivuje, e ve mst jsou hned dv lanovky klasickho horskho typu. Klikujeme splet starch ne- i udrovanch uliek, mjme poloskryt nmstka se spoustou idl a stolek a vude kbelky pro ns exotickch kvtin. Koryto polovyschl ky je tak zarostl popnavkami, e se zmnilo v zelen tunel. Nad kou se ty nkolik zajmavch architektonickch poin nap. fasda starho domu, vestavn do nov supermodern sklenn kompozice. Po krtkm bloudn historickm jdrem a vychutnn si prchodu trhem a momentln rekonstruovanou katedrlou (mimochodem krsn devn strop) se pokoume pokraovat dl lanovkou. Le tu je teba nejprve nalzt.

Pro neznal: lanovka se v relifem dobrodrun a nepehledn uspodanm mst hled a kupodivu tko. Zanajcm stopam jest teba doporuit obasn nahlen na nebe vzhru (obas se poda zahldnout drty, ale v tu chvli prakticky vdy vede ulice zcela jinam, ne potebujete. Vkomr a kompas by sice pomohly, bouhel njak jsme je na vychzku do msta nepibalili. Sem tam ns svede z cesty automobilov provoz, kter s odpolednem narst, jindy pehrad cestu slep ulika. Po opakovanm marnm orientanm nahlen na smr drt a lan nad hlavami nakonec peci nalzme nstupn stanici jedn z lanovek a investujeme nemalou stku do jzdenky. Investice to byla dobr, z vky lanovky je opravdu krsn rozhled. lovk se tak necht stv z pta perspektivy astnkem kadodennho ivota hodina tlocviku na kolnm hiti, prava zahrady, chystn jdla na terase, posezen dvou staek na pohovce

Na vrcholu se nm nakonec ani do botanick zahrady nechce, tm spe, e vude kolem je jedna velik permanentn botanick zahrada. Nakonec jen pomalu brouzdme jednou ze zahrad, kochme se rostlinstvem, vudyptomnmi jetrkami a kachlikovmi obrazy v kapli se zvonikou vysoko nad mstem.

Cestou zpt, kdy ns u trochu tla as, konen chpeme, jak vznikl nzev msta. Jeho relif pln ospravedluje dva pocity, kter chodec sdl pi neustlm pohybu nahoru a dol a nahoru a znovu do kopce

Skovn na madeirsk zpsob

O den pozdji jsme poznali jet jeden zpsob, jak se pohybovat po mstnch hore-dolu vedoucch ulicch a to zejmna smrem dol. Na sanch. Snh sice nepadal, ale zdej ulice jsou tak strm, e san jedou i po asfaltu. Pravda, ned se dit podpatkem a sanice smrd plenm devem a von pryskyic a vbec. San mus dit dva zkuen sanvdci, kte obas vzadu brzd, obas vpedu thnou a celkov se staraj, aby turistv zitek byl pokud mono adrenalinov. Kolem trati pak haj hldky s digitlnmi fotoaparty, z nich vyslaj k cli cesty datov soubory se zdenmi tvemi a turista jet otesen jzdou tak nem anci vzdorovat kouzlu nechtnho a vtinou koup. (Mimochodem pod kopcem na seaditi san jsme narazili dokonce na jednoho idie, kter uml pr slov esky a iv s nmi konverzoval.)

Co ve me bti z prout

Kdy nakonec vyrme (v potu 6 lid) na prvn turistickou vpravu, ek ns na jejm startu jet kousek kulturnch specifik. Ve vesnici Camacha je vstavn s, dlna a prodejna originl madeirskch vrobk z prout.

Jen chvilku se kochme a u nm zanaj oi pechzet. Proutn kesla a stnidla, no prosm. Ale jelen hlavy i s proutnmi parohy, pvabn dtsk nbyteky pro panenky, nkoliametrov lo nebo kor (i korek). Rozhodujeme se, e zvolme nco dvojnsob typickho. A ejhle, akoli je Madeira pln proutnch suvenr a stejn (ne-li mnohem vce) pln jetrek, prv tu proutnou jetrku jsme opravdu nesehnali.

Jak se chod podle vody (levdy a pravdy)

Madeira je ostrov krsn, tropick, divok a hlavn vlhk. Jeho stedem prochz hory natolik vysok a lenit, e dokou zadret vodu, kter jenom tak v mracch prolt okolo. I tak se vak tu vodu neda mt vdycky v tom mst a v tu chvli, kdy je j zapoteb. Je j teba pochytat, shromdit a znova rozdlit. Takhle njak vznikly levdy uzouk kanlky (ty nejvt maj ku slabho pl metru), kter v t nepravdpodobn krajin rozvdj vodu stejn nepravdpodobnm zpsobem. Vysekali je do skal stovky lid s neskutenm smyslem pro rovnovhu (v opanm ppad by musely oblouky levd lemovat pamten ke se stejnou etnost vskytu jako na nkterch eckch horskch silnicch). Levdy peily roky a stalet a te znovu ovaj dky turistm.

Levdy sleduj pirozen mrn spd vody a pro jejich drbu a itn vede vdy vedle nich cestika. Stvaj se tak idelnm (a leckdy jedinm) zpsobem, jak projt do strmho a lenitho vnitrozem, ndhernch zelench dol a pralesovitch porost. Levdy sleduj svj smr a spd navzdory ternu. Jsou vysekny do skly v tm kolm stn, prochzej po mostech i tunely. Vytvej uzly, soutoky, vhybky a kiovatky.

Podle vody se chod krsn. Pinky jsou vtinou v dobrm stavu, spd nepatrn. Kolm stny a spdy do dol chrnny zbradlm. Obas tunel, do kterho je vhodn si vzt baterku (nebo pilbu, ev. oboj). A pohledy jsou ndhern, pralesy neskuten romantick, pramnky a vodopdy zur. A kolem cesty tee vydldnm kanlkem ir voda. Obas vlevo a po cest zpt zase vpravo (a tak se levada pro hravho etinymilovnho turistu mn na pravadu).

Jen tak mimochodem, tch levad je hrnem tak asi 2500 km a i bez dramatick publicity aspiruj na dal div svta.

Obd pod tmetrovou kapradinou (kde zstal brontosaurus Puna?)

Prvn turistick den, po t co jsme se pokochali nepravdpodobnmi vtvory mstnch kok, vyrme v pomrn decentn skupince lid nejprve na prohldku pstru farmy (ano, tak sv a istou vodu pivdj horsk levdy) a po nastudovn malovanho interiru mstnch malebnch devnch WC do ternu. Trasa vede ze Studen ky (Ribeiro Frio) pes levadu patrn Branku (Portela) a Furado do pedbnho cle v Portely. Dle instrukc v itineri nronost nzk, riziko zvrat stedn.

Levdy jsou zleitost opravdu fantastick a neuviteln, nem cenu povdat, mus se vidt. Nae miniskupina vyuv lehkho ternu k vcelku svmu pohybu, take po nkolika kilometrech se potkvme s dal (a poetnj) eskou skupinou turist.

Poledn pauzu trvme pod kapradinou, kterou by nepohrdl ani Brontosaurus Puna. V prvn chvli se trapn domnvme, e snad jde o palmu. Omyl! To jen ve zdejm podneb typu botanick zahrada trochu pebujelo ozdobn zahradn kapradko. (Ostatn co chcete na ostrov, kde prmrn lesn borvka u ns kek nepatrn dorst zpravidla vky 2m!) Jedin, co chyb k dokonalosti vjemu komiks z dtstv, je ptuln tlamka ve zmnnho Nepraktova brontosaura.

Hory, hory, hory aneb schodydydy, kdedede

Zhruba 1800 metr nad moem nejsou paprov dn velehory, ale kdy se zvedaj opravdu pmo od mosk hladiny, bud velkolep dojem. A pokud jsou jet rozeklan, skalnat a rozsochat lenit, je dojem velehor dokonal. A tak jsme se tili na nelevadovou vpravu z druh nejvy hory Madeiry Pico do Arieiro na tu pln nejvy jmnem Pico Ruivo (1862 mnm).

Krsnm slunenm rnem (tak neobvyklm v obvykle pomournm poas Madeirskho podzimu) ns mikrobus vyvezl tsn pod vrcholek Pico do Areiero do vky 1810 m, kde je krom ndhern vyhldky i restaurace a parkovit. V rmci globalizace se na kraji asfaltu chystala k produkci skupina andskch indin, jakou lze potkat teba na Smchov. Nutno ct, e k okoln kulise barevnch skal a strmch dol se jejich hudba podivuhodn hodila.

Ostatn obyvatelstvo je tradinho sloen: Madeian prodvajc suvenry (zde mj. pozoruhodn vlnn epice pro kad ppad i poas), nkolik turistickch vprav (pevn eskch, kter vyrej na p trasu), nkolik vprav fotografickch (japonsky vyhlejc manaei a nkolik nmeckch rodin), kter pod dokumentrn snmky a opt naskou do svch vozidel, aby odjeli bhvkam.

Pico Ruivo je vzdunou arou njakch 8 km daleko a rozdl vek (60 vkovch metr) by nestl za e, kdyby mezi tmito horami neleela pomrn hlubok prolklina. A tak se ns ek tm 400 vkovch metr dol a nco pes 400 zase nahoru.

Madeian si turist v (koneckonc se jimi iv) a tak tuto bezesporu atraktivn trasu peliv upravili, aby byla dobe schdn. Tedy upravili ji do podoby nekonenho schodit. (Na trase se obas povalovaly akumultory, pneumatick vrtaky atp.) Schody nahoru, schody dol. Jeden a tvrt Eiffelovky dol, jeden a tvrt Eiffelovky nahoru. Kdy jsme konen vylezli do msta, kde ty zatracen schody konily (pro zmnu tet nejvy hora Madeiry), a cesta pokraovala kus bom a skalnmi branami bez velkch peven, mli jsme jazyky daleko vyplazeny a ped oima barevn koleka (za pplatek i hvzdiky). Dobrou tvrthodinu jsme sedli na kameni a jen chytali ztracen dech.

Teprve po srovnn aspo sti kyslkovho dluhu jsme se mohli zat rozhlet kolem sebe a vhled to byl opravdu pekrsn a za to schodit urit stl. Ndhern poas, kter na ten den vylo, nm dovolilo vidt opravdu daleko, tm cel ostrov.

Na samotnm vrcholku Pico Ruivo je kvli ochran pdy ped botami turist zzeno devn pdium. A lid tam bylo poehnan. Nkte vyreli na tko po hebenech, jin hledali oddech v chat pod vrcholem docela jsme zvidli. A zatmco jsme se rozhleli, zaala se z dol zvedat mlha. Kdy jsme vyrazili zpt dol, u se valila pes hebeny.

Cestou k parkoviti, na kterm ns ekal autobus, jsme slyeli stelbu. A zanedlouho tak spatili lovce. e v tom neprchodnm kamenitm ternu ije nco, co stoj za lov, ns celkem pekvapilo, ale konec konc oni zde byli doma. Po pravd se dote kochme pedstavou zajc s nohama na jedn stran tla kratma, protoe jinak by se v ternu neudreli. A protoe kolem rostla spousta hub (zase esk specialita), nemohli jsme se zbavit pedstavy typick zdej speciality (mam).

Tunelovn s kladnm vznamem

Na Madeie by se uivil nejeden tunel. Nemme te na mysli ty esk privatizan bankovn, spe ty, kte nm nedlaj a tak nejhor jmno teba pi vstavb silnic na Islandu. Tunel je toti zkladn zpsob, jak se dostat odnkud nkam v ternu, kter pipomn hebenovku (tedy v tom smyslu, e zuby hebene tak vedou stdav nahoru a dol a nikdy jinak).

Na Madeie jsou tunel stovky, je zde snad nejvt koncentrace tunel na poet obyvatel vbec. Od starch run tesanch tunel pro levdy, ktermi sotva projde p v pedklonu, po modern dlnin s nkolikaproudovmi vozovkami, zhusta pechzejc do nemn impozantnch most. Uitenost tch druhch uznvme, ale specifickou krsu tch prvch obdivujeme.

Mimochodem dozvdli jsme se (a v praxi ovili) jednu meteorologickou pravdu, e na druh stran delho tunelu je vdycky jin poas. Bodej by tak ne, kdy ty nejzajmavj vedou nap psmy hor a dostat se tak ze slunenho dne do vrcholc pvalov srky i naopak nen v urit ron dob pekvapenm, ale pravidlem.

Stolnien je umn

Sv ubytovac zazen jsme nevybrali nijak dopedu, popadli jsme za ui pleitost a vystartovali po hotelu, odkud se nabzel turistick tden. Jeliko jsme vak na sebe chtli bt hodn, piobjednali jsme si tak polopenzi. To jsme ovem netuili, do eho jdeme. Sndan byla vcelku standardn, ale veee Veee byla prost po madeirsku a pedstavovala zitek sama o sob (man jsme vzpomnali na nvtvu kavrny ped odjezdem z Prahy a oceovali vlivy britsk kulturn tradice).

Milionm, pro kter je nsledujc postup vednodenn otravnou realitou, se omlouvme, ale pro ns to byl skuten kulturn bonus.

Nejprve jsme velmi obadn uvedeni ke stolu, kter nm byl oficiln piklepnut zaplenm svce. Pot se zcela bezvsledn sname zorientovat v systmu tal, talk, pbor a sklenic na stole. Dostvme uvtac houstiku s bylinkovm mslem a speciln nok. Pot dal nk pin dvoujazyn jdeln lstek. etina je pvabn (chvlemi i detektivn) a nikdo z nk j nerozum. Portugalskou variantu pro zmnu neumme vyslovit my. Dky bohu za spolenou anglitinu, kterou sdlujeme svou volbu.

Pot pichz dal dma, kter nahl do svch poznmek a s obasnm peptnm se upravuje vslednou kompozici pbor (jinak polvka, jinak pedkrm, ev. doplnn rybho pboru i speciln liky na zmrzlinu i puding). Nsledujc nk odebere nkter sklenice a dopln jin. (Pravda, za cel pobyt se mi nepodailo zjistit, podle jakho kle se vybraj sklenice na malou a velkou minerlku, obyejnou vodu a limondu s i bez bublinek. Vna byla mnohem pehlednj.) Jak prost vedle toho veho vyhl magie i dvn umn alchymist.

U sama polvka je vdou. Jeden z nk pin polvku v mse, dal pdavn krm a jet jeden sypn i strouhn. Nejinak je tomu pi saltech i hlavnm chodu. Pot vypuk krtk pauza na zait, bhem n pichz nk a uvlivmi obadnmi pohyby chrmovho rece smet miniaturnm smetkem drobty z naeho bohatho stolu na nemn miniaturn lopatku. A finit coronat opus pichz mounk. V ppad ovocnho vbru pak v podob proutnho koe v doprovodu specilnho loupacho noku a talku s miskou plnou vody na omyt prstk. Oh!

Ped pocitem mncennosti prostho barbara, kter zcela nedopatenm zabloudil z domovskch divokch les na ponkud dekadentn hostinu pednho mskho patricije, ns zachrauje pouze jeden z mladch nk, kter proplouv dnm restauranho slu zcela nedoten realitou. Tu a tam se zastav a evidentn se usilovn sna uvdomit si, kde a pro se prv nalz a co e se to od nj ek. Snad pichz z jinch vesmr nebo odlinch asovch dimenz, mon je to proklet bsnk anebo m jenom njak ivotn problmy. A dost mon jej f restaurace zamstnv, aby v dokonalm prosted mrnil komplexy host. Mon je cokoli!

Poncha ili portugalsky snadno a rychle

Portugaltina je jazyk pvabn a melodick, na poslech hrav a trochu se sklonem ke kolbav ilavosti. Nen nesnadn z nj vylovit njak to izolovan slvko, kdy se lovk sna. M nkolik zajmavost (jako nap., e jinak dkuje mu a jinak ena), um tak dl zdrobnliny na vlastn ui jsme zaslechli nco jako obrigdika (co by mohlo znamenat nco jako podkovnko od eny). Ale mluvit dobe chce as jako kad ciz jazyk. Nicmn existuje i rychlej prostedek poncha. Likr z bann, medu, muenky a kdoveho dalho. Dodv ducha, kdy lapte dech po strmm vstupu. Zahv i ve vlhku, v horch a v deti. A po dobe dvkovanm napit se pr domluvte portugalsky prakticky okamit snadno a rychle.

Kdy pralesem, tak i pout

Kdysi pr byl cel ostrov Madeira porostl pralesem. Realativn vlhk podneb s divoce rostoucm mkoliv je stle pro vtinu ostrova typick. Vude krom vchodnho cpu. Tento jetr ocsek (na map tak opravdu vypad) je such, poutn a kamenit. Pesto tak ndhern. Msto nejrznjch kvtin tady h barvami skly.

Proli jsme se po nejum mst ostrova a nechali se unst tou barevnou krsnou, kter o to vc vynik ve srovnn se zelenou st ostrova. Zkrtka, kdy pou, tak pobl pralesa a kdy prales, tak pobl pout. Aby oboj vyniklo.

Jet jetrky

Jestlie jsou symbolem na domc kultury knedlky, pivo a bakory, na Madeie by takovm symbolem vedle rozkvetlho ehokoli mohla bt jetrka. Jsou vude. Jsou vech barev, tvar a velikost. A jsou neuviteln podnikav a sebevdom. (Trochu jak Cimrmanovi trpaslci z Dlouhho, irokho a Krtkozrakho: Ty potvory vm vude vlezou a stran rychle se mno.) Nechte na zemi ohryzek nebo kousek ehokoli k jdlu a u to povauj za sv. Zujete si propocen ponoky a vzpt vm dva ti jetr dorostenci oobvaj prsty na nohou. V kadm ppad se nm zd siln pekonan slov drz jak lzesk veverka. Drz jak madeirsk jetrka to by snad jet lo

Zatmco nm pipadala jetrka tm jako symbol Madeiry, Madeian sami to asi tak nect. Aspo nikde jsme nenali jetrky jako tma upomnkovch pedmt nebo teba proutnch vrobk, kter jinak zpodobovaly cokoliv. Co nm bylo docela lto, ty mil potvrky by si to mon zaslouily.

Kde se nestat idiem

Souasn Madeira je protkan silnicemi jak ementlsk sr drami. Tunely, nad- i podjezdy, kiovatky mnoha rovn, nepravdpodobn zmny nadmosk vky nahoru i dol to ve vm bhem pr dn zevedn. Adrenalinov jedince me velijak vyhbn se na nepravdpodobn zkch mstech, vycouvvn kopc smrem vzhru apod. konec konc i pitahovat. M osobn potilo, e mm idisk prkaz v zsuvce bezpen vzdlen nkolik tisc kilometr.

Ovem zdej idii jsou a nepravdpodobn a andlsky klidn. Nikdy jsme je neslyeli nadvat nebo se rozilovat, ba ani vzruen gestikulovat. Ale rozhodn se nenud. No, a kdyby pece jenom, pak zde existuje klub ps sebevrah, dbajcch na idiovu ostraitost. as od asu pebhaj kiovatku nebo se vrhaj pod kola vozidel v neekanch chvlch.

Pravda je, e pejetho jsme nezahldli ani jednoho

Povodn

Povode je slovo v poslednch 10 letech i u ns doma vce ne dobe znm. Jak jsme si ale zvykli na atlantick ostrovy v poutn a sopen verzi (nap. Lanzarote), pekvapilo ns, e se s povodnmi trp i Madeian. A povodn jsou to divok a podobaj se dravmu proudu horskch ek viz tern a relif ostrova. A kdy pijdou, berou ve a bez vbru. lovka turistickho, navc ve vldnm a ne moc detivm obdob roku pak neustle pekvapuj obrovsk vybetonovan odtokov koryta u st ek, kter psob zjevn nepatin, kdy se na dn plaz zk potek, mezi zplavou rostlinstva sotva viditeln.

Jedno rno jsme odjdli na jednu z cest po levdch, kdy ns, jet v hlavnm mst, zastihl d隝. Jeden z tch pvalovch lijk, kdy strae jsou vc zcela zbytenou a eln sklo autobusu psob dojmem, e na nj nkdo lije vodu z hadice nebo e jste omylem zajeli do akvria. Silnice mizela pod divokmi potoky. Natst to trvalo jen pr minut. Jako ukzka dleitosti patin dimenzovanch nch koryt to stailo. Nijak ns ale nemrz, e jsme opravdovou povode na Madeie nezaili. lovk nemus mt vechno

Bazn mosk bazn prodn

Koupn v moi je pro ns vdycky pjemn zleitost, ale na Madeie to nen tak jednoduch, protoe moe bv neklidn a skalnat beh nebezpen. Prodn ple tm nejsou. Proto zde vymysleli bazny. Ale jak?!

To se vezme pr prodnch skalek a spousta betonu. to ve se umn proms a prohnte a propoj kanly a kanlky s volnm moem. Vsledkem je poklidn koupn lemovan okoln divokou vodou. Trochu jako byste si spustili do ocenu (pimen zvtenou) vanu. Celkov dojem ndhera! A za lidov vstupn i po europepotu, dodv m ekonomick j. koda, tenhle suvenr by nebylo patn dovzt si dom.

Kudy na pl

Jak u bylo ve zmnno, na Madeiru se kvli koupn v moi nejezd. Ostatn Madeian sami za podobnmi radovnkami vyjdj na sousedn ostrov Porto Santo, kter svm podnebm vce pipomn Kanrsk souostrov je such a jsou na nm kilometry krsnch psench pl (prav prvodce, my tam nebyli).

Na Madeie sam je pl, e by je lovk na prstech jedn ruky spotal. Na nkter ns cesta zavedla. Napklad uml pl z navezenho lutho psku v Ponta do Sol, chrnn obrovskmi betonovmi vlnolamy, pipomnala sp netradin bazn. ern pl na vchodnm cpu ostrova (ern kvli barv psku, jinak zcela legln) byla hezk a v seven tmavch skal psobila zajmav, i koupn tam bylo pjemn. (Nutno ovem dodat, e prodn pl je zde tak dkm jevem, e tu posledn jmenovanou povauj Madeian za zzranou.)

Ve Funchalu nedaleko hotelu, kde jsme bydleli, byla podle prvodce tak pl. Tak jsme se jednou k veeru po nvratu z vletu na ni vypravili. Kus cesty poben promendou hezkou a nov upravenou, pak kus cesty tunelem. Tunely pro p jsou zdej specialitou, tento ml ovem jednu zvltnost. Prochzel velkou sluj, spojenou skalnmi puklinami s moem. A moe tam vilo a burcelo, venkovn svtlo prochzelo pod hladinou modrozelenmi pablesky a shora nm kapala voda za krk, protoe tunel neml izolaci stropu. Velmi psobiv zitek, mnohem psobivj ne pl, na kterou ns tunel pivedl. Ta je z hrubho ernho trku a velkch kamennch valoun, pomrn strm a v podveernm pomournm svtle vbec nepsobila pvtiv.

Sochy, sochy, sochy

Protoe ns mrz stav, ve kterm se asto nachz sochask vzdoba v naem bydliti, hodn si vmme soch (a vzdoby vbec), kter potkvme na cestch. A ve Funchalu jsme jich potkali opravdu hodn.

Historick sted msta je vyzdoben krsnmi a lehce pompznmi pomnky vznamnch osobnost, jak u tak bv obecnm zvykem. Ovem zdejm zvykem je, e jsou neposprejovan njakmi rdobyumlci a neotluen vandaly.

Kolem pstavu pak lze najt tm galerii modern pojatch plastik. Zajmavch, vtipnch, neekanch (mu, kter vstupuje do sloupu, aby vystoupil jako ena, kovov koule na kamennm podstavci, abstraktn vlnn kamennch kivek a vln). A hlavn neponiench.

Zvidme Madeianm. Ani ne dostatek schopnch vtvarnk a prostedk na nkup jejich dl hlavn ten nedostatek niitel a kazisvt. Jak to asi dlaj?

Co Madeian, to botanik

Co kus Madeiry, to botanick zahrada a co Madeian, to botanik (pinejmenm amatrsk). Ono to asi jinak nejde, kdy vm kdejak plevel tak nekesansky ndhern vykvete i proti va vli. Nkter z tch rostlinek maj dokonce tajemnou moc. Nap. esence z vavnovho list, kter je zzran a l univerzln tm cokoli. Pije se, mae se, inhaluje a kdovco jet. Na mn (Iva) ji pouili msto desinfekce, take ekm, co to se mnou udl (po pl roce se d ci, e to fungovalo).

N prvodce mimochodem bydlel u nkoho, kdo provozoval malou orchidejovou botanickou zahradu. Na kdejakm aut i autobusu byla (msto naich reklam na velik nepotebn cokoli) kresba kvtin, vetn botanickho nzvoslov.

Tak takovou reklamu si dm docela lbit. Minimln se mi zd, e kytiki nedemoluj stadiony, na rozdl teba od takysportovc, a vbec se mi jev probioticky a mrumilovn.

Neakademick tvrthodinka

Na skupinov organizovanch zjezdech se lovk vru setk s nejrznjmi lidmi a vtinou jsou ta setkn zajmav a nkdy i vytvo vztahy pro del as. Tentokrt jsme si vyzkoueli i to, s km se opravdu pt setkat nechceme.

Krom mal skupinky lid, kter bavilo chodit a rozhlet se krajinou, jsme nkolikrt podnikali vjezd tak ve skupin jinch sportovc a jejich pznivc a fand. ert v, co si potebovali dokazovat, ale zatmco s vkonnost a rychlost chze s nimi nebyl problm (tak byli pevn mlad), sejt se na dohodnutm mst v dohodnut as tm nelo. Zsadn se nkde zasekli a nebyli ochotni dodret jakoukoli elementrn dohodu o odjezdech, pojmy jako ohled na ostatn jim byly evidentn neznm.

Take se omlouvme za pedsudek, ale s (takovmito) jachtai u nikdy!

Hortenzie, u vs nefotm!

Je nedstojn se opakovat, ale tohle se na Madeie dje lovku pod Vidte ndhernou krajinu, horu, tunel a nejastji rostlinu. Vythnete tedy fotoapart a cvaknete. Chyba, za nejblim rohem ek tot jene mnohem pknj, vzrostlej a barevnj. Typicky jsem to provala s hortenziemi. To jsou takov mal umrnn kouliky kvt mezi zelenmi listy keku, kter sotva stoj za e a zahrdk se nesta zastavit mezi stlm lskyplnm rostliny oimvnm, kter ve vsledku stejn nen vidt. Nco o tom vm, moje babika se je snaila pstovat (a to e na hbitovnm zhonu, nijak nemn vnost situace).

Ve ve uveden ovem plat v echch. Na ostrov, na kter vzpomnme, dorstaj hortenzie (stejn jako cokoli jinho) neuvitelnch vek a kvty dosahuj velikosti medicinbalu a menho horkovzdunho balnu. A ty barvy!

Zkrtka, pokud se mi jet nkdy poda zat Madeiru na ivo, pedem se zakm v marnost a slibuji: Hortenzie, u vs nefotm!

Dom

Dom cestujeme opt pes noc unaven a nevyspal. Pijdme do jinho asu, jinho vzduchu, ronho obdob i mezi jin lidi. Realita ns vrh hned do prce, i kdy vzpomnky volaj o pomoc. Zstv jen ped odjezdem zakoupen krabice strelici, kter dva dny roznme po pbuznch a kamardech a piloen vtvika araukrie, kterou mme ve vze jet te (v kvtnu 2008) a kter se prv rozhodla nasadit nov vhonky. Byla to skutenost nebo se nm to zdlo? Nepravdpodobn sen o Madeie.

Kliknutím se náhled zvětší.
Iva a Jirka, zaito v jnu 2007, dno na web 15.2.2008, pokraovn 17.3.2008, dokoneno 15.5.2008