Ostrov KOS - květen 2001

Geneze

Nevyjížděli jsme na hrdinskou výpravu do neprobádaných končin, ale na docela obyčejnou předsezónní pobytovu dovolenou s cestovní kanceláří. A musíme tu cestovku celkem pochválit, co slibovala, splnila.

Ostrovy

Ostrovy Kos i nadaleký Nysiros, kde jsme se byli podívat na krátkém výletě, připomínaly v tuto dobu ze všeho nejvíc tropickou zahradu. Rozkvetlou a voňavou, plnou bylinek a koření. S ospalými, pomalu se probouzejícími městečky, zatím bez davu turistů.

Ostrov KOS má zajímavé vnitrozemí. Hornaté, skalnaté. I když nejvyšší hora má jen něco přes 800m, proti mořské hladině působí docela impozantně. Bohužel, naše pokusy vylézt na hlavní hřeben ztroskotaly na neprostupném trnitém houští. Snad někudy vedou stezky, ale nenašli jsme je.

Lidé

Řekové se nám jevili jako lidé velmi přátelští a pohodoví. Zvlášť na začátku sezóny, kdy ještě nejsou unavení turistickými manýry. Velmi bezprostřední a hezký přístup mají k dětem.

Galerie

Pokračování - návraty v letech 2005 a 2008: Ostrov Kos podruhé, Ostrov Kos potřetí

Další související články: Ať žije labrint!, Z(a)tracená identita)

 Nahoru     Zavřít okno