Nejen vrahové vracejí se prý na místo činu. Někdy tak činí i turisté. A měli by si to rozmyslet. Obojí. Vrahům hrozí zatčení, turistům zklamání.
Jeli jsme potřetí na stejný ostrov, do stejného hotelu a pohříchu se stejným očekáváním. A odjížděli jsme s pozdravem – bylo to hezké a bylo toho dost. Chyba nebyla ani tak v cestovce nebo hotelu (přestože také měli svůj nezanedbatelný podíl – Z(a)tracená identita). Také jsme se trochu netrefili do sezóny (nebo spíš trefili až moc – hotel byl přeplněný). Zbytek jsou faktory ryze subjektivní: Trochu už nebylo co objevovat…
Nechci si na nikoho stěžovat. Ubytování v podivuhodném pokoji s půdorysem ve tvaru nepravidelného dvanáctiúhelníku bylo vyhovující (pokud pomineme, že z klimatizace tekla voda a pod Ivčou se sesypala postel, kterou předtím někdo provizorně vyspravil několika příliš dlouhými prkny). Jídelní nabídka byla bohatá a jídlo výborné, víno chladné, moře teplé, počasí vřelé (teplota jen zřídkakdy klesla pod 30°C).
Abych nebyl jen negativistický: Užili jsme si nejen slunce a vody, ale i pár zajímavých zážitků – například jsme si zkusili přístrojové potápění (jen v bazénu bohužel), vydali se na lodní výlet po okolních ostrovech nebo na noční procházku do přístavu Kardamena.
Ten výlet po okolních ostrovech Plati, Pserimnos a Kalymnos (a ještě jeden neplánovaný, jehož jméno jsem zapomněl, snad Leros) byl asi nejhezčím momentem této akce – prvý z navštívených ostrovů byl obýván jen stádem koz, na těch dalších byla malebná městečka (a občas malebně zpustlá, jak je na jihu zvykem) s malými přístavy plnými krásných lodiček. Poslední ze zmiňovaných míst je hlavním střediskem lovu mořských hub v celém středomoří a tak jsou houby snad všude…
Konjunktura (v létě roku 2008 se ještě o krizi ještě nemluvilo a Euro bylo za babku) je příjemná věc, ale má za důsledek rostoucí poptávku. I po rekreačních kapacitách. Podle ekonomických příruček poptávka generuje nabídku. A tak vedle „našeho“ hotelu vznikal nový velký hotel, také na konci areálu bylo několik nových budov už v provozu. A důsledek – příliš mnoho hluku, prachu, lidí… I klid je přírodní zdroj a vyčerpává se.
Takže příště už někam jinam. Do třetice všeho dobrého…
Předchozí díly - náš prvý pobyt Ostrov Kos 2001 a další návštěva Ostrov Kos podruhé - 2005
Související fejeton: Z(a)tracená identita)