Poesie pro cestující
Internetem

Láska

Mlhovina s leknínem
v profilu viola
za přívozem tma

Až vstoupím dotknu se
nebe

alespoň jedenkrát

Dům kde jsem se narodil

Pohádkám v dolíčcích s přikrývkou
pod bradu
nešťastným opilcům v prázdných
ulicích
i prknu přes kaluž

rozsvítím lampión

Až všechny obejdu
najdu dům kde jsem se narodil

V prohnuté střeše uložím nebe
na práh noci misku
mléka

Náhrdelník po mamince

V zašedlém stříbře dvanáct
jantarových kamínků a každý
cosi skrývá

Maminka před zrcadlem
tatínek se dívá

…na zrcadle prach

Po pětatřiceti létech

Vyprávěl kamarád z vojny
jak zavřeli mu šachtu že náš velitel
už není a děti jsou pryč

Hlas se zbarvil a s jistotou hospodáře
pozval mne domů

Snad nikdy čas tak nezabolel

Vracel jsem se řekou břeh se
vzdaloval a druhý v nedohlednu

Spínání času

Vrátím se do arén Říma a v davu
králů zaryčím nad mrtvolou
gladiátora

Nebo do Jeruzaléma
(dodnes se stydím)

Málo se těším z mizejících stínů
zapírám srdce řece vyčítám
ztracený čas

a přesto jsem chvílemi šťastný

Poslední leč

V lovecké chatě smích myslivců i jejich žen
v řadách zajíci na trávě
chladivá noc

Naděje pokleká do polních brázd
kdesi projel vlak a o kus dál
svléká se řeka

ZA MILANEM SKAVSKÝM… †2.1.2004

Běhat s fotoaparátem po maloměstě v novoroční ráno
může leda blázen Jen on však umí číst z prázdných
láhví a v těžkých výparech vznášet se nad zemí

Vrabci nechápavě kroutili hlavou ale z konců budí se
nejhezčí sny a ulice tolik slibovaly

Kdosi si přivstal a chodník ke dveřím posypal popelem
Bereš za kliku v ložnici dospává žena
na rtech nedopité víno