Kam s ním?

Tak přesně jako v téhle stařičké písničce si člověk může připadat, když čeká na libovolné zastávce libovolné hromadné dopravy, na přechodu, před křižovatkou, u lavičky v parku (a to i v těsném sousedství dětského hřiště), před školou, hospodou, kinem i ledaskde jinde. Občas dokonce i ve vlastním bytě, když máte smůlu na souseda, který kouří na balkoně či okenním parapetu, a zřejmě aby nezatěžoval životní prostředí svoje a své rodiny, likviduje odklepaný popel i nedopalky nejsnazší cestou – odvrhnutím směrem dolů. Ne že by Vám naschvál, on si to prostě jenom neuvědomí…

A tak mi už dlouho táhne hlavou, jestli by s tím nešlo udělat alespoň něco takového jako s psími hovínky (ne že by zmizela trávníků docela, ale hodně často potkávám pejskaře, kteří je po svých svěřencích uklízejí, dokonce bych řekla, že těch pořádných pejskařů přibývá). Co takhle daň za nedopalky a stejnou osvětu jako u psích exkrementů (včetně nějaké té provokativní bilboardové kampaně). Docela mě totiž zlobí, jak mi přátelé kuřáci zaneřáďují i můj svět a moje město. A to nemluvím o tom, že jim přispívám na úklid i ze svých daní.

Takže na závěr zbývá jen otázka: Jak vychovat kuřáka, aby se choval alespoň tak ohleduplně jako někteří pejskaři?

 Nahoru     Zavřít okno