O komunitách a lidech pospolitých vůbec

Slýchám v médiích a dočítám se občas i v odborné literatuře o rozpadech vztahů a izolovaném životě lidských jedinců zejména ve velkých městech a přitom všem nám potřeba začlenění do sítě vztahů zůstává. Narozdíl od výše uvedeného ale vidím okolo – naštěstí – věci jiné: vedle oficiálních organizací, které často skomírají na úbytě, vznikají často neoficiální, ale o to trvalejší neformální sdružení.

Velmi pospolitá je skupina pejskařů (s výjimkou majitelů psů, kteří se nemají rádi) často rokujících nejen o společných problémech, veterinárních záležitostech, ideální stravě a světě vůbec. Tato skupina se vyznačuje periodickým výskytem a poměrně pravidelnými setkávacími hodinami, s ohledem na venčení svěřenců.

Do jisté míry příbuzná je skupina rodičů (nejčastěji maminek) „venčících“ své kočárkové a postkočárkového věku dosahující ratolesti. Tato skupina se shromažďuje zejména na parkových cestičkách, kolem vodních ploch, jsou-li jaké k dispozici, a poblíž hřišť či pískovišť, v určitých ročních obdobích také v čekárnách lékařů.

Periodicky se také poblíž našeho bydliště vyskytuje početná skupina běžkařů (Když jsou v Praze Alpy). Tato se od předchozích liší menší mírou mluvnosti, nejednotným bydlištěm (někteří v zimě dojíždějí i přes půl města), ale zato ji spojuje blažený výraz a rozzářený úsměv zejména při prvním napadlém sněhu v sezóně. A letmý pozdrav, se kterým se míjí zcela neznámí lidé, kterí mají společný jen zápal pro to bílé nadělení, dokáže být velkým povzbuzením.

Jako pododrůdy bychom mohli zatřídit ještě cyklisty a běžce. Ti první ovšem čas od času projevují také jistou míru nepospolitosti, drtíce svými terénními pneumatikami kdejaký trávník a chtějíce výhody chodců i jízdních udržet najednou. Cyklista divoce kličkující mezi chodci ovšem zase vytváří pospolitost pěších, kteří na něho pospolitě nadávají.

Podobně pospolití jsou rovněž sportovci dalších zaměření – např. střelci (máme vlastní dlouhodobou zkušenost) nebo specifická odrůda sídlištních nohejbalistů, která nedaleko našeho domu sportuje víkend co víkend, ať si třeba trakaře padají.

Suma sumárum mi to vychází, že to nakonec s těmi všednodenními společenstvími nebude tak zlé. Takže: Díky za pospolitost…