Chvála paneláků

Co je vlastně obsahem většiny kritik ?

• Vysoká koncentrace lidí na malé ploše, která má za následek anonymitu, lhostejnost, potažmo vandalismus, drogy a kriminalitu.
• „Nelidské” a „šedivé” prostředí z betonu.
• Mizerná kvalita socialistických staveb, projevující se padajícími balkóny, vadnými okny a rozpadajícími se bytovými jádry z umakartu.

To vše je samozřejmě v mnoha případech pravda. Jenže jednak ne ve všech případech, jednak to není charakteristické pouze pro paneláky, ale pro hromadné (nájemní) bydlení obecně. Obrovská sídliště pouze existující problémy koncentrovala, vyhrotila (ostatně nejinak je tomu se psy, cyklisty, individuální automobilovou dopravou atp.). Týká se to především problémů kolem hromadného bydlení obecně, ty nesouvisejí se stavební technologií a příliš ani s vlastnickou formou bydlení.

Pokusím se o trochu systematický pohled:

• Vysoká koncentrace lidí
- vlastnost městského charakteru bydlení v Evropě obecně. Naše země je trochu malá na to, aby každý z 10 miliónů obyvatel vlastnilo domeček se zahrádkou. Pokud navíc znáte tyto „domečkové” čtvrti třeba z USA (nebo nově z některých pražských předměstí), dáte mi možná za pravdu, že jsou v podstatě „horizontálním panelákem” se všemi jeho nevýhodami, ke kterým přibývá špatná doprava a velké vzdálenosti odevšad všude, o nedostatku veřejné zeleně, prostoru a procházkových zón nemluvě.
• Šedivé betonové prostředí
- srovnám-li situaci panelového sídliště (v Praze třeba Prosek) a „klasické” městské zástavby z konce 19. století (Smíchov, Karlín a pod.), nevím, v čí prospěch by rozhodl nestranný pozorovatel. Pravda, stará zástavba netrpí tolik uniformitou a domy nají „lidštější” rozměry, zato zeleně a volných prostor obecně je daleko méně, zvlášť když vnitroblokové dvorky jsou obvykle vyplněny spoustou různých kůlen, starých dílen a jiných podivných staveb. Prostoru pro děti je na sídlišti více. Otlučené a smrduté průjezdy, rozsypané odpadky a podobné rysy úpadku, které v článku, nedávno uveřejněném v MF Dnes byly dávány jednoznačně do souvislosti s panely, najdete tam i tady ve stejné míře.
• Mizerná kvalita
- nové bytové domy, se pravda nestaví z panelů, ale jejich základem jsou zpravidla kostra a stropy z litého betonu, které těžko budou mít výrazně lepší zvukově izolační vlastnosti, než ty proklínané panelové. A co se týče kvality stavby – nestaví je sice „socialističtí flákači”, ale často odborníci z východních zemí, kteří sice bývají velmi vzdělaní, obvykle však ve zcela jiných oborech, než je stavebnictví. Navíc, nové obytné zóny bývají zahuštěny ještě víc, než nejhorší socislistická sidliště (vždyť pozemky jsou drahé a musí být dobře prodány).
Co se kvality bydlení týče - kdo nosil třeba na Smíchově uhlí do čtvrtého patra a na (společný!) záchod chodil po otevřené pavlači, považuje panelákový standard za velký krok kupředu.

Tím nechci říct, že paneláková sídliště jsou rájem na zemi a nemají chybu, nejsou ale ani hodna šmahem zatracení. Domy, zvlášť ty starší, samozřejmě potřebují důkladnou údržbu. Ale zlidštění sídlišť spočívá v něčem jiném a často ani ne tak nákladném. Například všechna drobná vybavenost (lavičky, vybavení hřišť, kašny a jiná drobná architektura) byly zpravidla místo oprav prostě zrušeny a nahrazeny komerčními hernami, je to tak přece jednodušší. Kdo by platil několik tisíc měsíčně za vodu do kašny, kterou vlastně nikdo nechce? Jak obhájit takový výdaj před kritiky (kterých je vždycky dost), jaký přinese zisk? Že podobné detaily tvoří domov a že domov je zpravidla místo, k němuž máme vztah, a proto o něj pečujeme, že domov je také místem, které tvoří nás? Tyto pravdy se na peníze sice převést dají, ale proč si tím komplikovat ten pěkný přehledný černobílý (pardon šedivý) svět?

Horizont�ln� panel�k

Plot, silnice a vrata

Vyzd�van� betonov� skelet

Dopis paní Vlaďky

 Nahoru     Zavřít okno