ekn

Sedl mezi balvany a ekal. Tie a bez hnut. Nad horskou pln krouil njak dravec, opodl se na kameni mihla jetrka. Rann vtk vlnil rozkvetlou trvou jako vodn hladinou.

Sedl mezi balvany a ekal. Vteiny se slvaly do minut, minuty do hodin. Byl trpliv, byl peci na han. Byl Lovec. Tak ekal. A vzpomnal.

Ten spot a zalykav hlas jakoby patil nkomu smrteln nemocnmu. Pitom Vzneen strce prav ruky kypl zdravm. Ovem kypl doslova, vlnil se jak kapka rosolu a jeho beztvar tun tv se pi ei tsla silm. Pro vichni tihle csaovi ednci vypadaj po pr letech stejn, jako oky sdla? Jen jeden ne, ten nejnebezpenj.

Lovec pestal sledovat vlnn tuku na Strcov tvi a soustedil se na obsah jeho slov:

Nejvy vle milostiv popl sluchu Vdoucmu. V jeho krystalu a sv nekonen moudrosti nael, co nm vem je skryto.

Peloeno z dvorsk ei ten star arodj nco spn csai nakukal. Nebo to tak aspo vypad, ppadn csa chce, aby to tak vypadalo, nebo Strce chce, aby to vypadalo, e to csa chce Monost je spousta. Vdouc byl spn intrikn, jinak by dvno nebyl Vdoucm, ale mrtvolou. Jene emu a komu csa v doopravdy, to nevdl nikdo.

Sedl mezi balvany a ekal. Soustedn hledal vnitn klid, aby mylenkami nevaroval svou koist. Pesto tuil, e jeho koist o nm v, v vc, ne si on um pedstavit.

Vdouc jen lehce pozvednul obo. V tom drobnm gestu byla pevaha tak zdrcujc, e inila vechna slova tm zbyten. Stejn nepochop nic, kalo to gesto.

Jsem jen skromn sluebnk Nejvy vle, m nevdom ruce jen chystaj tu tomu, kdo nape velkou bse.

Star mu byl dlouh a huben, jak se lehce opral o knihami zavalen stl, zral na Lovce shora.

Velkmu kolu, kter je dlem ns vech, porozum jen ten, kdo je sm dost velk. Ten nejvt. Na ns ostatnch je s pokorou pijmout svou drobnou roli.

Te zane mluvit o ddictv, kter zavazuje. O Proroctv. Jako obvykle. Ale arodj mlel.

Sedl mezi balvany a ekal. Sledoval mravence, jak spchaj svou stezikou, jeden zstup tam, druh zpt. Slunce pomalu stoupalo na sv pravideln drze a on ekal.

Prastar proroctv, kter formuje cel ivot. Nebo jen cel csask palc? Co vlastn utv ivot za jeho branami? Po stalet pedvan obava ze zhadn hrozc udlosti, nebo kadodenn strach z hladu, zvisti souseda, zloby ednka? Lovec, jako jeden z mla dvoan, asto vyjdl z bran toho pynho, do sebe zahlednho msta. Chtl najt ve voln krajin klid, msto toho nalzal jen dal otzky. A ztrcel nitky palcovch intrik, chybl ve sprvn as za sprvnmi dvemi. Pesto dosud il. Jak je to vlastn mon? Nikdy dv ho nenapadlo o tom pemlet.

Sedl mezi balvany a ekal. Na obloze pomalu proplouvaly mraky a mnily svj tvar v obrazy podivnch oblud. Jak vypad ten, na nho ek?

Vdy se ctil osaml. Ve kole, v palcov slub, kdekoliv. Jen venku, v divokch horch, tam to bylo jin. Tam se ctil sm, ale ne osaml. Jen snad trochu przdn. Ctil v sob njak msto, ekajc na zaplnn, a nerozuml tomu.

Formln Lovec patil mezi Dvanct Zasvcench, kruh nejvych dvoan. Stkal se s nimi, jen kdy musel. Ostatn, ani oni ho rdi nemli. Byl sm a proto nezvisl, uvdomoval si ale, e je nezvisl, protoe je sm. V nenvisti dvoan vidl vdy jen nechu k nkomu, kdo s nimi nehraje jejich hru. A dnes ho napadlo, zda v jejich odporu nen nco hlubho.

Teba Strce prav ruky. Ten asi samotu bez lid nesnel, pro sv intriky nutn poteboval dvorskou spolenost. Lovec byl jin a oste si svou odlinost uvdomoval. Nenvidl dvr, ale vdl, e jej potebuje, e nen dost siln, aby il jako obyejn lovk, sedlk nebo lesk. A stydl se za to sm ped sebou.

Sedl mezi balvany a ekal. Nectil chlad zem ani r polednho slunce. Neml hlad ani ze. Ctil jen zvolna uplvajc as.

Promrh svj vzcn dar!

Tak na nj kdysi kiel star Mistr s tv jako zmakan pergamen. To kdy se nedokzal soustedit a poslouchal msto jeho monotnn ei ptky za oknem a klapot kopyt ze dvora.

Vzpomnka na uitelovu tv jeho jedin pojtko s dtstvm. Rodie? Nev o nich nic. Jak mu vlastn uitel kal? Hoku, kdy byl hodn. Trdlo a hlupku, kdy mu nco nelo. M vbec jmno? Mezi Dvancti se jmna nepouvala. A vk? Lovec se ctil na vrcholu sil, rozhodn nebyl star, ale nemohl si vzpomenout na to, zda byl nkdy mlad. Mimodk si pedstavil sm sebe jako naivnho mladka v intrikami prolezlm csaskm mst a musel se t mylence usmt. Ne, na tomto dvoe, jeho vnj tv formovalo Proroctv a uvnit zuil nemilosrdn boj vech proti vem, nebylo mon bt mlad a naivn.

Sedl mezi balvany a ekal. Byl ukryt ped zraky zvat i lid. Ten, na koho ek, ho pesto uvid a on to vdl.

Miste, pro nastane Temn boue? Co to vlastn je?

Tak je psno. Nehe pochybnostmi. Proroctv zn. A pokud nezn, tak jen proto, e jsi nenapraviteln lenoch.

Ale Miste, umm pece Proroctv zpamti, jene nikde se tam nek, co to je ani kdy pijde. Jen e se mme bt. Ale eho?

Ti, kte si osvojili rzn umn ducha, Proroctv rozum jinak, ne ty. Kdy se bude uit, tak porozum jeho hloubji skrytm vznamm.

Miste, vy mu rozumte? Tak mi to eknte!

Nikdo ze smrtelnk nerozum pln. A pijde ten sprvn as a bude pipraven, dozv se mon vc a porozum vc. Vdn je Moc a neplv se jm.

Star uitel kde je mu konec. Jednoho dne nkam zmizel a odpovdi se Lovec nikdy nedokal.

Sedl mezi balvany a ekal. Zvedl oi k ptku vysoko na obloze. To je pece tak lovec, tak na han. Nhle dravec sloil kdla a stemhlavm letem se spustil k zemi. Jeden my ivot patrn skonil. Jakou koist lov on?

a v Temn boui zjev se Netvor a pohlt svt. Jen peduren Lovec jej me pemoci a ulovit Ty vty omlali ped hochem, pozdjm Lovcem, do omrzen. Do neuven, protoe hoch ctil, e ty vty opakuj ze strachu a ne z pesvden.

Byl Lovcem jen proto, e kvli Proroctv dvr njakho Lovce poteboval? Je-li peduren, sm pozn, jak a koho m lovit. Tak je psno v Proroctv. Ale co kdy nen! Co kdy nen koho lovit a cel Temn boue je jen straliv zminka, udrujc v chodu csaskou mainerii?

Nevdl. Vdn je moc a nepltv se jm.

Sedl mezi balvany a ekal. Nebe pomalu temnlo a barvilo se do ruda. Vtr zavanul veernm chladem. Mraven steziku zakryl dlouc se stn a mravenci si nali jinou prci. Jen on stle ekal.

Nevit Proroctv je zloin. V teba Vdouc? Lovec pochyboval. Vdouc ohbal Proroctv jako kov hav elezo, ale emu doopravdy v nebo ne, nedokzal Lovec odhadnout. arodj byl pli sloit osobnost.

Kdysi, dnes to Lovci pipadalo jako nekonen dvno, jej nechal Vdouc na sebe ekat ve sv pracovn. Lovec se povaoval za vzdlance, studoval kaligrafii, znal vechny bn znaky i spoustu starobylch, zaal tedy opatrn nahlet do arodjovch knih. Udiven zral na zhadn, drobn a primitivn psobc psmo. To snad ani nen lidsk e. Zklaman vrtil knihu na msto. Vdouc vstoupil za pr chvil do mstnosti a v jeho pohledu byl vsmch. To sis poetl, kaly ty oi.

Naproti tomu Strce prav ruky byl v Lovcovch och jen mazan hlupk. Velitel palcov stre, v skrytu nelnk tajn policie, z pronsledovn pochybova tloustnul, ale dokzal ve sv vychytral omezenosti nemu opravdu vit?

A ostatn? Lovec si pipomnl tu dusnou atmosfru csaskho dvora, plnou podezrn, pedstrn a skrvn. m dl vc se mu do mysli vtrala otzka, co vlastn mezi nimi hled? Jist, m tak v Proroctv sv msto. Je stejn falen, jako jsou ta ostatn? Nevdl.

Sedl mezi balvany a ekal. Nhle ctil, e se nco zmnilo. Ne na okolnch strnch, pomalu mizejcch v soumraku. Nco se zmnilo v nm. Pojednou ml pocit, e nen sm. e jeho vle vnm dotyk jin vle. Ne neptelsk, sp zvdav. Kdo jsi? Ptalo se to cosi. Mon ten, kterho tak dlouho hledm.

Ten triumfln vtzn pohled, kterm ho vyprovzel Strce prav ruky z brny, Lovec hned tak nezapomene. Nevracej se, kal ten pohled, u tu nen pro tebe msto. Thni pry, zmiz do pustin.

Lovec si pamatoval tak vraz Vdoucho a nemohl pijt na to, m mu pipadal tak zvltn. A te ho to napadlo. Vdouc se, snad poprv, co ho Lovec znal, netvil jako nkdo, kdo vechno v. Jeho vraz obsahoval obavy, ale i trochu nadje. Pro asi?

Sedl mezi balvany a ekal. Takhle to pece nemlo bt! Jako by se Proroctv naplovalo a lhalo zrove. Byl Lovec anebo koist? Nemyslel u na to. Nemyslel na csae a jeho dvoany. Celho ho ovldl as, jedin mylenka. Zjevila se vle z cizho svta. Je sama a hled podobn osamlho. Hled jeho.

Stl mezi balvany se vztaenma rukama. Pes oblohu se pethl stn, temnj a hlub ne nastvajc soumrak. Lovec konen pochopil, na co ek, na co ek cel ivot. Ctil naplnn przdnoty v sob samm. Pohldl stnu vstc. Spojil svou mysl s tou ciz a pitom tak zvltn blzkou bytost. U dlouho ekm ekm na tebe. Tak dlouho t hledm. Poj, odejdeme spolu nkam daleko do nekonen jinch svt, kde u nebudeme sami.

A tenhle svt? Csa a jeho dvr? Ten a ije svou poetilou iluzi vlunosti. A a je po svm spasen nebo zatracen na dalch tisc let.

Jirka, 17.07.2006