O tech ztracench penzch

Byl jednou jeden krl a ten ml ti kouzeln penzy. Ani u podn nevm, jak k nim vlastn piel. Nejsp je po nkom zddil nebo dostal k jedenadvactm narozeninm, kdy se obvykle krlov povauj za plnolet. Jen star chva tvrdila, e ten balek, v nm byl mec s kouzelnmi penzi, pinesl neznm poutnk odnkud z Modrch hor, kde (jak se proslchalo) il odedvna moudr arodj. Mon to byl opravdu drek od arodje, protoe se ukzal jako drek kouzeln. Krl si penzy uloil do skoro przdn krlovsk pokladnice a do rna tam byly ti hromdky zlak. A ptho dne zase. A dal den znova. Asi bylo arodjovi krle lto, protoe jeho krlovstv bylo mal malik a chud zrovna tak.

Krl nejdv nevil svm om, ale pak si pomalu zvykl. Zaal sv krlovstv pomalu zvelebovat a roziovat. Tu pikoupil kousek pole, tamhle louku, tady zase vesnici a tam rybnk. Krlovstv rostlo a krlovo bohatstv taky. Jene, jak u to tak bv, nkte lid kdy maj moc, chtj vc a jet vc a pod vc. Stejn se vedlo i krli. Jeho bohatstv sice pibvalo, ale jemu se zdlo, e to nesta, e to nen dost rychle. A tak zaal od lid vybrat m dl vt dan, za to e je ochrauje, za to e jim dovol mt svatbu nebo i poheb, za to e jsou zdrav, ale i nemocn. A dan byly pod vt a vt a njakou zvltn nhodou se vybraly hlavn od tch, co toho a tak moc nemli. Zatmco bohat dvoan se z nich vdycky dokzali njak vykroutit (teba proto, e krli dajn poskytuj cenn rady, bez kterch by se neobeel). Nakonec u lidem nezbvalo na ivobyt a zaali z toho krlovstv utkat pry. Ono konec konc jinde u asi tko mohlo bt h. Ale nedlali to rdi. To vte doma je pece jenom doma. Nakonec se ti nejvrnj, kte mli to svoje kdysi mal krlovstvko nejradj, vypravili za moudrm arodjem do Modrch hor, aby mu vypovdli sv trpen.

Moudr arodj je vyslechl a vydal se za krlem. Tak takhle ty uv mho daru, kter ml pomhat vem lidem v krlovstv a nejen tob, ty hamoune jeden hamouck?!" spustil na nho. Tak se uka, co jsi za, kdy ti kouzla nepomhaj!" ekl arodj a odaroval kouzeln penzy z krlovsk pokladnice - te peplnn k prasknut. Phe," ekl krl, vak j se bez nich docela dobe obejdu, ty obejdo!" Uvidme, uvidme..." pomyslel si arodj a zmizel.

A krl si il dl, jak byl zvykl. Chvli se skuten zdlo, e se ni nedje. Bohatstv jakoby neubvalo. Ale za njak as zmizeli bohat rdcov a dvoan, kousek krlovskch poklad vzali pro jistotu s sebou. (Dokonce si do krlovsk pokladnice pro ten ppad prokopali zvltn tajn tunel - od t doby se v tom krlovstv, kdy kradl nkdo bohat, kalo, e vlastn nekrade, e tuneluje.) Pak se ztratili nmezdn vojci a palcov garda. Nakonec zmizeli i krlovi slouc. Konec konc i oni museli jst, pt a nco si oblkat ... a vem na dlani chlup...

Krl zstal pln sm. A zuil a zlobil se a dupal a vztekal se, nakonec nad sebou a nespravedlnost svta i zaplakal, ale ani to nic nepomohlo. Nakonec se tedy rozvzpomnl, e ledacos dovedl, dokud byl jet krlem docela malho krlovstvka, a tak meem (kter do t doby nosil sp pro pardu) natpal dv a rozdlal ohe a z poslednch zbytk ve spirnch si pipravil nco k jdlu. Nauil se zase lovit krlky (a dokonce si z jejich k uil njak obleen na zimu). Nael trochu obilnch zrnek a pr brambor, ale u byl opatrn a nesndl je hned, nbr si je zasadil v koutku zahrady, aby ml co jst i napesrok. Zkrtka njak se protloukal, byl konec konc mlad a siln. A pi tom protloukn pomalu zjioval, jak moc prce znamen jdlo a bydlen a obleen. e nco udlat a dobe udlat znamen as a prci a zase prci. e lovku nen lehko, kdy je sm nebo nemocn a vbec...

Uplynul rok a den a arodj z Modrch hor se na krle piel podvat. To, co vidl, ho docela potilo. No, vidm, e jet nco um." ekl krli. Vrtm ti tedy na jeden rok ti kouzeln penzy. A potom se pijdu podvat, jak jsi s nimi naloil. Pokud bude jednat moude, nechm ti je dal rok. Ale jestli nadl zase vc kody ne uitku, odaruji ti je podruh, a pak u ti je nikdy nikdo nevrt!"

Krl se ale u hodn pouil, a tak za ten rok napravil mnoho hloupost, kter ped tm natropil. Dokonce zaal stavt nemocnice a snail se, aby v jeho zemi nezstal nikdo pln sm jenom proto, e je teba zrovna star a nemohouc. Taky u vdl, co prce d i ten kadodenn ivot. I to, e krl je krlem hlavn proto, aby se staral o sv poddan. A zem zase zaala vzkvtat a lid se do n rdi vraceli. arodj byl velice spokojen, ale pro jistotu se za krlem i za tmi, kte vldli po nm jednou v roce zastavil, aby vidl, jestli nhodou na tuhle pohdku nezapomnli...

Iva, 2002