Pohdka o Silv

Byla jednou jedna nkladn pskask lo a jmenovala Silva. Plavila se po moi - konkrtn a hlavn po moi Jaderskm. A samozejm to bylo za devatermi horami - umavu a Alpy nevyjmaje, devatermi ekami - vetn Vltavy, Dunaje a Krky a devatero - tedy zatm jenom temi nebo tymi hraninmi pechody.

Ta lo patila u asi ve tet generaci rodin kapitn a moskch vlk - vak se taky tak ve svm jazyce jmenovali - Vlkovi. Slouila jim vrn a spokojen u celou spoustu let. Jenome nklady se postupn zaaly vozit i jinak ne po moi a pro lo u nebylo tolik prce, aby rodinu uivila. A tak kdy zrovna v t zemi skonila jedna vlka (vlka to je takov rychl zpsob, jak snadno zniit nco, co generace lid pedtm pomalu a pracn vytvely - stavby, ivoty a teba i porozumn mezi lidmi), a prce pro lodi bylo jet m, ekl si u tvrt kapitn z rodiny moskch vlk, e je zapoteb nco zmnit. Kdy nechtj lidi pivet psek, co kdyby vozil lidi za tm pskem. A protoe od npadu k inm neml daleko. Pustil se do toho hned takhle ve tvrtek k veeru. Celou lo opravil a pestavl. Pidal kabiny pro cestujc a kuchy a jdelnu a sprchy a vbec Natst j ale nechal i plachty a story. Lo vbec nebyla dn z tch rychlch uspchanch plachetnic nov doby. Kdepak, byla to poctiv bachrat lo trochu jako z pohdek Tisce a jedn noci. A proto na n jezdili moc rdi na neuspchan przdniny dti i dospl z eska, Slovenska, Nmecka, Slovinska a dokonce i z Anglie, kde maj pohdky natolik v oblib, e maj dodnes krle (nejen v muzeu). Ale to nejvt tajemstv bylo v tom, e tahle lo byla vlastn kouzeln. Jene to bylo tajemstv tak tajn, e ho neznal ani jej kapitn. Kad, kdo na ni piel si tam toti zadel pod ki takovou zvltn neviditelnou tsku - to ostatn nebylo nic divnho, kdy byla pevn cel devn. A ta kouzeln tska nedala pak takovmu lovku pokoj. Pod ho velijak svdila a plila a vbec pooukala, aby zase na Silvu pijel. A tak nastaly rodin moskch vlk dobr asy, alespo dokud se Silva nerozpadne. Ale dobr asy mli i ti, kdo na n jezdili. Kapitn znal toti moc pkn zkout ke koupn i potpn a zasnn oputn ostrovy v celm to moi. A e rd jedl, ani jeho hostm se u stolu patn nedailo.

A tak tam jezdili a jezdili, jedli, pili, hodovali, potpli se a plavali a jestli jet neumeli (a nedoly jim penze), tak tam jezd do dnes

Iva, 2004