Pohdka pravopisn

Ryt Pibyslav vyzval neptele na brzk souboj. Rychle chytil me a kui a dal mu vybrat. Bdn mrzk tvore, jak se opovauje vyzvat mne, kterho vichni nazvaj Bijec? pitvoil se rytv neptel a posmn syel. I m kobyla se ti vysmv, ty pyn vyle. Tpytila se ta pyn slova Bijci na jazyku, jako by pelyku sypal. Tak ryt Vrovec rozdmychval chm Pibyslavova hnvu. Ty olysal skoro, ty kloptav hmyze, vypelichan hlemdi! Vyberu si sv mtn meem! Chytil protivnka za rameno a smknul jm jako pytlem psku pod babyku. Vyplaen slep urychlen opustil svj pbytek pod koeny. Vzduchem se blsknul tasen me se sotva slyitelnm zasvitnm.

Pibyslavv pano Zbyek sundal ze sv kobyly pytel a byste pohldl na Vrovce. Je u ns takov obyej, pravil, e mui nepltvaj slovy a nenechvaj as marn plynout. K emu ten syrov povyk?

Pibyslavv me hbit zavil vzduchem a jen tsn minul Vrovcovo ltko. Vrovec domliv napulil pysk. Zpytuj svou mysl, Vrove! Marn si brous zuby na princeznu.

epel se znova mihla vzduchem, jako by tie zavzlykala. Ze zkench me se sypaly jiskry a jejich cinkot byl slyet a ke vzdlenmu mlnu. Tento boj je mj omyl pomyslel si kloptajc Vrovec. Co nevidt mne to k neve hbit vyle usmk, pokud se tu nenachomtnou m pacholci.

Vysok pano Zbyek nasucho polykal a napjat pihlel boji. Jestli se nemlm, kal si, brzy bude Vrovec vzlykat a jeho pcha zmiz jako my v de. Nhle za sebou uslyel Zbyek ken povyk. Sychravm neasem se blili chlapi na strakatch kobylch. Dv jezdc - jeden s blskavou pilbou a druhdy vyletnm krznem, druh ve vyd epici a jakmsi hbitu aksamitovm. Zejm u z dlky uslyeli svitiv inkot me. Co je to zde za povyk? Jak to, e j, purkrab Kamka, nebyl jsem o niem vyrozumn? splynulo ze rt toho ve vyd epici.

Ryt Pibyslav se obratn vyhnul toku dobe vyzbrojenho pacholka a vykikl: Nemylte se, milosti! Vrovec ten drz dobyvatel vzn princeznu z Myjavy. Zamyk ji ve vysok vi a nazv ji svou nevstou.

Purkrab uslyev ta slova, zarazil se: Prachpatnou povst slyne, ryti Vrove! Pchu na odiv stav, vdy rozdmchv, povyk velik psob, namsto abys svdom zpytoval.

Vrovec zablsknul oima a nahrbil se jako rozzuen bk. Pltv slovy, purkrab, zasyel. Pskav netopr je tvj jazyk. Ty jsi neslyel o starch obyejch? Kdy syn mho strce vydal se do pole a padl u Volyn, zstala po nm princezna-sirotek a j jsem jej nejbli pbuzn.

Plytk ei vede a pust si vyml! vykikl Pibyslav.

Purkrab se na nj obrtil a zvysoka pravil: Sm vyslechnu princeznino mnn. Vyjeme do pbytku ryte Vrovce.

Ty vylysal vydro, syel si Vrovec pod svj pyn pysk. Mysl, e jsem strapytel? Brzy zmn mnn, a usly za svmi zdy zamykat dvee hladomorny. epit se bude leda mezi mymi a netopry.

Vsadm lhev vybranho vna proti pomyjm, e ten obmyslnk vyml njakou zlomyslnost, pomyslel si purkrab, zahldnuv blsknut ve Vrovcov oku. Popoete sv kobyly, pni ryti!

Brzy se na obzoru tyila temn vka Vrovcovy tvrze. Kopyta kobyl zadusala po blm zarostl cest pes mtinu ped zpustlou branou.

Jakmile dorazili ke hradu, vznikly pote, nebo visut most byl vysoko zdvien. Ovem vyschlm, pelykem porostlm pkopem by se dalo bez problmu prosmyknout a vylzt na druh jeho kraj. Vrovec nco povykoval na biice, vykukujcho pes silnou palisdu. Za malikou chvli se skpajc most ln snesl dol k prv pibyvm jezdcm. Pibyslav popohnal kobylu, maje v mysli jen princeznu z Myjavy. Opatrn Zbyek s nedvrou pohlel na zamraen Vrovcovy knechty, zda nel njakou past. Pomalu se vydal za svm pnem, smysly napjaty. Sebejist purkrab se svm zbrojnoem uzavrali mal houfec mjejc brnu. Na ndvo je klonou, ale tak zlm pohledem, vtal zamraen imbaba s pskou na oku. Kdy povstal, zasyel rozkaz a ostatn ozbrojenci nkam zmizeli.

Kazimre, oslovil Vrovec svho velitele stre. Pnov pochybuj o mch slovech a tvrd, e skrvm vzneenou princeznu proti jej vli. Jist v, jak je nejlpe pesvdme o m nevinnosti a vhradn dobrch myslech. Kazimr se posupn zaklebil a blskl svm jedinm okem po ostatnch jezdcch. Hradn brna se za jejich zdy s teskem a venm prachu zavela. Staik vr v polorozpadl hradn vce se zaepil a zamylen pihlel vvoji situace.

Purkrab, nevmaje si zavran brny i skpn klik, zvedajcch most, pedjel ped Kazimra a vyrazil vkik pekvapen. Tebe znm, mui, znm t a ne v dobrm na tebe pamatuji! Na Vynick kiovatce jsem t vidl, kdy jsi se svmi kumpny po zdailm lupu mizel v lese a jen s ertovm pispnm ujel rytm, lapky sthajcm.

Kazimr se jen zle uklbnul, dsledn dre svj jedovat jazyk za zuby, a mlky pokynul malmu zbrojnoi v kdysi bl kytli. Zbrojno s bledm chmm pod nosem nemytma rukama uchopil kui.

Bystr Zbyek vyrazil vped jako rozzuen bk. Vykryl tok a smknul drobnm zbrojnoem o zem. Jednook Kazimr zavyl a u se ze vech stran iniv sbhali Vrovcovi ozbrojenci s tasenmi mei. I Pibyslav pestal myslet na princeznu a zavil meem kolem sebe. Purkrab se svm zbrojnoem se brnili pesile tonk, pibhajcch od brny. Zbran inely a hvzdaly vzduchem, bojovnci se toili jako velik mln. Na stee vky se otevel vik a z nj se vysunula kue a zablskla se pilba dalho mstnho ozbrojence.

Pesila Vrovcovch mu by brzy zvtzila, nebt rychl mylenky ryte Pibyslava. Prosmknul se mezi Kazimrovm meem a sekyrou dalho pacholka a svin vyrazil pmo proti Vrovcovi. Vrovec neoplval ermskm umnm a nyn byl zaskoen, take zbyten pltval silami. Kloptnul na hrbolatm ndvo, klesl na koleno, a odkryl tocmu ryti krk. Pibyslav, piloiv me na Vrovcovo hrdlo, vykikl: Odhote zbran nebo V pn zeme.

Jednook Kazimr by se jist bil dle, ale Vrovcv vkik je zarazil. A byl bojem rozplen jako vhe, spolykal kletby a sklonil zbra. Ostatn zbrojenci se sesypali kolem Vrovce, ale vidli, e s jejich pynm pnem je konec.

Zpytuj svdom niemo! kiel ryt Pibyslav na lecho Vrovce. Kde vzn princeznu z Myjavy? Poraen Vrovec tiskl k sob pysky a mlel. Slova se ujal purkrab. Pane Vrove, bude odveden na Kamk a pohnn ped soud. Nyn nai svm mum odevzdat zbran. A dal pokyn svmu zbrojnoi, aby odebral Vrovcovi me a spoutal ho. Pak se obrtil ped Kazimra a pravil: Ty mui, kter se sm nazv Kazimrem, a pokud se nemlm, jsi znm i pod jinmi jmny, jsi dvodn podezel z in lapkovskch. Bude pohnn ped soud spolen se svm pnem. A nyn, kde je princezna z Myjavy? Oba zajat mui vru nepltvali slovy. Jen neurit zasyen pelo pes jejich pysky.

Netrpliv Pibyslav zalomcoval prvm z Vrovcovch zbrojno a kikl na nj: ek t len provaz a strom na rozcest! Uvykni tomu pomylen! Kde je princezna? Mu mlel. Dal tak. Ryt s vytasenm meem v ruce vybhl po nkolika schodech do dve hlavn hradn budovy. Vrn Zbyek za nm.

Za dvemi vnikli do zk chodby s dvemi po obou stranch. Pibyslav do nich nahldl, a kdy vidl jen pobhajc myi, spchal dle chodbou. Na jejm konci bylo dal schodit, toit, do ve. Ryt, nevhaje vydal se po schodech. Zbyek za nm, obezetn se rozhleje. Tak spolu vybhli a do nejvyho patra, ani kohokoli spatili.

Schodit konilo masivnmi dvemi. Pibyslav jimi zacloumal, ale dvee drely pevn. Bystr Zbyek, kter se byl jet zdrel na schodech, si poviml, jak za rytovmi zdy se pootevela nenpadn prkenn dvka a v nich se objevil nevysok chlapk s ku a chystal se zamit na Pibyslava. Zbyek vyskoil na posledn schod, popadl chlapka za ltko a strhnul jej na zem. Kui mu neomylnm hmatem vypil z ruky a odhodil. Pibyslav uslyev inkot, otoil se a uvidl svazek kl, kter strci ve vypadl. Rychle nael ten sprvn a odemkl dvee.

V nevelik komnat, stroze zazen, pobval jedin lovk. U malho oknka v syrovm prvanu sedla vzlykajc dvka v dlouhch atech, kdysi snad blch a z drahocenn ltky. Ohldla se ke dvem, a kdy spatila Pibyslava, s nelenm pekvapenm vykikla.

Nelekej se, krsn panno! zvolal ryt. Nemnm ti ublit. Jsem ryt Pibyslav z Vizovic.

Bu si teba sm rohat, vzdychla dvka, hor ne ten syk Vrovec nebude. Co hled na tomto prokletm mst a kdo t posl?

Vrovec je jat a z rozkazu pana purkrabho z Kamka bude pohnn ped soud. Nemus se ho vce bt.Jsi voln.

Dkuji ti, ryti. Jsem princezna z Myjavy, vzdlen Vrovcova pbuzn. Vrovec se svou bandou lapk mne sem zavel a nutil mne pijmout ho za manela, aby zskal m ddictv po rodich. kal, e ve zdejm kraji je u pli znm a tak se pesthuje na Myjavu a bude loupit tam.

Ryt Pibyslav nabdnul princezn rm a pomohl j po pkrch schodech dol z ve. Ped nimi el vrn Zbyek a bystrm pohledem lehal kolem sebe, ale nikdo je nenapadnul, nikoho nepotkali. Vyli na ndvo a vidli, jak odzbrojen Vrovec a Kazimr sed spoutan na konch a jejich bezradn banda stoj v rohu ndvo. Purkrab se poklonil princezn z Myjavy a podal ji, aby jej doprovodila na Kamk a podala svdectv o Vrovcovch zlch skutcch. Cel skupinka pak vyjela z hradn brny a vydala se pes mtinu ke vzdlenmu Kamku.

Tak staten ryt Pibyslav vysvobodil princeznu z Myjavy a teba si ji i vezme za enu, ale to u je jin pbh.

Iva, Jirka a Iva, erven 2005