Zlatovláska

Na jednom zámku žila krásná princezna, která se jmenovala Zlatovláska, a ta uměla pár užitečných prací, což bylo prát, vařit a ještě šít a vyšívat a plést. Jednou se nějakou záhadou stalo, že království nějak zchudlo a zrovna když Zlatovláska nebyla doma. Ale Zlatovlásce se taky nevedlo, protože zrovna byla v lese a zabloudila, ale naštěstí měli poblíž sídlo loupežníci, a protože měli dobrá srdce, tak vzali Zlatovlásku do služby. A protože Zlatovláska ráda pracovala, tak to ráda udělala.

Jednou jí loupežníci řekli, můžeš jít s našimi dalšími služkami na ples. Zlatovláska vyndala ze skříně všechny šaty, jaké kdy s ostatními služkami ušily. Zlatovláska si vybrala bleděmodré šaty a zlatou čelenku, na které byl připevněný bleděmodrý závoj, jiná si zase vybrala takové šaty, že v nich vypadala jako noc s hvězdami, a když se všechny oblékly, tak se chystaly na cestu.

Na plese se Zlatovláska setkala s princem ze sousedního paláce a princ si myslel: "Řeknu to Zlatovlásčiným rodičům." a tak se taky stalo.

Jednou se Zlatovláska ptala loupežníků: "Mohla bych už jít domů?" A loupežníci jí řekli: "Můžeš jít domů, ale ještě ti něco dáme." A vyndali dva pláště a jednu zástěru a řekli: "Když budeš potřebovat vyváznout z nebezpečí, tak si vezmi tu zástěru. A za druhé, když budeš potřebovat odněkud utéci, tak si vezmi tento plášť, a když budeš potřebovat něco rychle vědět, vezmi si tento druhý plášť." Zlatovláska loupežníkům poděkovala a vydala se na cestu domů. A protože už znala cestu, tak jí cesta tak dlouho netrvala a zanedlouho došla k paláci a její rodiče byli rádi, že se Zlatovláska vrátila. A Zlatovláska si potom vzala prince za muže. A měli se dobře až do smrti a ještě si o nich lidé dlouho vyprávěli.

Ivuška