O princezn, ernoknnkovi a chytrm princi

V jednom krlovskm mst ili krl s krlovnou a mli krsnou dceru. Byla nejen krsn, ale tak chytr, pitom hodn a mil, take v krlovskm zmku se dvee netrhly, jak se nejrznj princov, hrabata, knata, kurfiti a jin stdali v dostech o jej ruku. Princezna byla na vechny vldn a vem dala stejnou odpov - e se zatm se nechce vdvat.

Jednou vak piel jako npadnk zl ernoknnk, co il v ernoknnm hrad v Pustch horch. Kdy ho princezna spatila, ekla rozhodnm hlasem: "Ne, tebe si nevezmu nikdy". ernoknnk se hrozn rozzlobil, oni ernoknnci bvaj vesms cholerici. Vykikl "Kdy ne j, tak nikdo!" a dodal njak nesrozumiteln zaklnn a z princezny byla najednou ba. Pak se promnil v oblek smrdutho koue u zmizel oknem.

Neastn rodie chovali bu ve zlatm akvriu a zoufale shnli njakou pomoc. Vyptvali se uenc, mudrc, lka, vtc i aman, vichni jenom krili rameny. ernoknnkova moc je pr velik, me ji zlomit jen nkdo, kdo neek ze svho inu dn prospch. A najdete dnes nkoho takovho?

Tou dobou nhodou jel kolem jeden princ, kter se jen tak toulal po svt, aby nabyl zkuenost a dovdl se, jak to ve svt chod. Doslechl se o princeznin zaklet a bylo mu j lto. Zael na radu k jednomu starmu poustevnkovi, kter byl moudr a hodn vdl. Poustevnk mu ekl: "Vm jak princeznu vysvobodit. Mus sebrat ernoknnkovi jeho kouzelnou hlku a split ji v ohni. Pak pestanou vechna jeho kouzla platit." Princovi se ten pln zalbil a vydal se hledat ernoknnkv hrad.

Ten hrad byl vysoko v pustch horch a hldaly ho pery. Princ vak byl neohroen a staten, tak mu pery nemohly nic udlat, ty maj moc jenom nad tmi, kte se jich pedem boj. Postrannmi stezikami ve skalch se princi podailo hrad obejt, nael i dru v hradbch a dostal se dovnit. ernoknnk prv nebyl doma, princ ho vidl odltat. Cel hrad byl pust a przdn, jen na vrcholku nejvy ve byla ernoknnkova komnata a v n se princ schoval ve skni. O plnoci se ernoknnk vrtil, rozdlal ohe na ohniti a zaal pipravovat njak arodjn lektvar. Hlku pitom na chvli odloil. Princ nezavhal, vyrazil ze skn, popadl hlku a vrazil ji do ohn. Hlka vzplla a okamit shoela.

Zatm v dol se dly vci. ernoknnkovy kletby pestaly rzem platit a zaarovan lid se vraceli ke sv pvodn podob, i ze by ve zlatm akvriu se najednou stala opt princezna. Vichni byli spokojen, jen princeznu mrzelo, e nev, kdo ji vlastn zachrnil. Otec krl tvrdil, e se tak stalo samo a nutil princeznu, aby si vybrala enicha. T se ale do vdvn nechtlo, co kdyby se peci ukzal zachrnce. A la se poradit ke starmu poustevnkovi, stejnmu, co poradil i princi. Poustevnk j ekl ve, co vdl a tak j poradil, aby na prince pokala, a se vrt z hor.

Princezna umluvila krlovskho otce, aby j dal jet ti dny, e si bu pivede enicha, nebo si vezme toho, kterho ji ur on. Pak sedla na kon a jela k pustm horm, odkud se princ vracel. Princ nespchal. Vdl e nijak neproke, e on zlomil ernoknnkovu moc a tak se o ani princeznu uchzet nechtl. Cestou potkal dvinu na koni, kter se mu velice lbila. Jeli spolu, povdali si a princ j vypravoval o vem co ve svt zail, mimo jin i o ernoknnkovi a jeho hlce. Podle toho princezna (protoe to byla ona) poznala svho vysvoboditele.

Umluvili se, e jeden bez druhho dl bt nechtj a jeli rovnou k princeznin otci. Pak byla slavn svatba a po n konec pohdky.

Jirka