O kamenn princezn

Byl jeden princ. Kdy dorostl do vku, kdy se princov envaj, rozhodl se, e si pojede vyhledat nevstu.

Jednou pijel na mal palouek, na kterm byla studnka a u n rostl dub. Princ napojil kon a pak si prohlel v trv kvt. Kdy potom zvedl hlavu, uvidl, jak z vody, kter ze studnky vystkla, se staly dv dvky. Jedna mla vlasy tmavohnd, druh je mla zlat. Ob mly modr oi a skoro stejn aty, akort ta tmavovlas je mla trochu tmav. Ta tmavovlas, (budeme j kat Hndovlska), princi ekla:

Vme, pro sem jede, a zjevily jsme se ti proto, e ti chceme pomoci na cest ke tv princezn. Vme, kterou sis v obrazrn ve vi vybral, ale protoe je zaklet, chceme ti pomoct s jejm vysvobozenm."

Princ na to kvl. Hndovlska se obrtila k t druh dvce a ekla j: Tak Zlatovlsko, vdycky sis pla takovou dobrodrunou cestu, tak j tady m. Budeme lzt na magnetovou horu, chodit pes moe a takov mal pikutlenosti."

Jen aby ty pikutlenosti nebyly a moc pehnan, Hndovlsko."

Jen se neboj Zlatuko, my se tam njak dostaneme."

Potom Hndovlska vythla hlku, ukzala dopedu a hned ped obma dvkami stli dva kon. Jeden byl vran a druh byl krsn blou. Dvky nasedly. Princ taky vyskoil na svho kon a vichni ti se rozjeli. Hndovlska je vedla. Princ ji sice neznal, ale vypadalo to, e Zlatovlska se na n pln spolh. Jeli smrem na sever, lesem pod hloub a hloub. Kdy byly v pln nejhlubm mst, objevila se tam nhle mtinka na n stl mal domek. Dojeli k domku, seskoili z kon a Hndovlska zaklepala na dvee. Z domku vyla tak dvka. Mla modr aty a rezatohnd vlasy, sepnut modrou sponou.

Vtm t, Hndovlsko. U vm, kam jde. U ns u m vyvolenou svoji skr, radit ti nemusm."

Ani npad Modinko. Vdy u to dvno v." Odpovdla Hndovlska. Vedla pak vechny ostatn chodbou, a pili a na konec t chodby, kde byl obraz. Obraz se zeptal: Heslo?" Hndovlska mu nco poeptala. Obraz se vyvrtil a za nm byla docela prostorn mstnost. Vichni tam veli a jakmile byli uvnit, obraz se zase zaklopil na sv msto. Hndovlska zaala mluvit:

Te si musme udlat pln. Vichni ti se u princezny objevit nememe. Udlme to njak takhle. Zlatovlsko abys vdla, tvj kol u mm dvno vymylen. A dojdeme k hradu, polu t po devn ltajc loce zptky k mmu domu. Heslo zn, jdlo tam je, ppadn si me vzt nco ze zsob. Dm Ti na cestu toto zrctko. Kdy ti zablik, znamen to, e m pijt ke mn. Sta usednou do loky a u jsme u sebe. Princi spolu se jet domluvme." Chvli tam jet sedli, potom Hndovlska vyla a ekla: Tak, a mme jedno za sebou. Te se jet pjdu zeptat Modinky, jestli se nco nedozvdla." Pili zase do pednjch mstnost, Hndovlska s Modinkou se chvli bavily, ale bylo vidt, e se asi nic moudrho nedozvdly.

Pak zase vyjeli do svta. Princ se zeptal Hndovlsky: Jak dlouho nm asi bude trvat ta cesta?" Asi dvanct plk, ale zvldneme to." A zase jeli, ani se ned ct jak dlouho, a pijeli do che, kter stla na palouku. Hndovlska zase zaklepala a z che vyla jin dvka. Byla skoro stejn jako Modinka, akort oi mla tmav a na sob mla aty zlat. Ani se na nic nevyptvaly, jen si pohodily hlavou a Hndovlska vela do chaloupky. Zavedla prince a Zlatovlsku do sklpku na zsoby a ekla: Tady nepotebujeme tak dobrou skr, meme klidn bt tady. J s nm pomu Zence a potom vm povm, co jsme se dozvdly." To ekla a vyla ze sklpku.

Po chvli se vrtila a ekla: Mm docela dobrou zprvu. Posledn cesta ns ek jet k jedn chaloupce, ale tam u se schovvat vbec nemusme. Nedostali bychom se tam asi, ale u vme, kde je schovan kouzeln stuka, kter m na konci eleznou podkovu, kterou se tam urit dostaneme."

Tak zase vyjeli do svta. Jeli dlouho a dlouho, a pijeli k sammu moi. Hndovlska si hned vdla rady. Vyhrabala ve skle, kde bylo vidt, e jsou tam njak puklinky, jamku a z n zaala vytahovat dlouhou blou erven vyvanou stuku, kter mla na konci eleznou podkovu. Kdy u j byly asi dva metry, podn se rozphla jako s lasem a hodila ji doprosted moe. Stuka se najednou zaala vytahovat, bhv jak byla dlouh, a nakonec se v dlce na obzoru zastavila u njak hory a promnila se v mstek. Vichni po nm li, li a pili k t hoe. Jakmile na n vstoupili, hned se mstek promnil zase v stuku. Vichni veli do chalupy, kter stla na vrcholu t hory. Tam je pivtala dal dvka, ze vech nejkrsnj. Mla tmav, ern vlasy, v nich stbrnou elenku, bl aty a stbrn stevce. Mile je uvtala, posadili se spolu a rozmlouvali. Hndovlska kala, jak se jim zatm vedlo, princ vysvtlil pro sem pijel, a ta dvka, Hvzdovlska, zase povdala, co o tom jej mu v, co j prozradil, protoe vdl vc, ne j ekl. Byly to docela dobr zprvy. Jet se pak Hndovlska s Hvzdovlskou na nem domluvily a potom jen ekaly.

Za chvli vletl Hvzdovlsin mu Msc. Byl to docela pohledn mladk, ml krsn zlat vlasy a byl stbrn odn. Hned uvidl Hndovlsku, Zlatovlsku a prince, uctiv je pivtal, vyptval se jich, pro sem pili a oni se zase vyptvali, nev-li nco o t kamenn princezn. Msc ml docela uiten zprvy. Popsal jim, kudy se dostat k zmku, kde ernoknnk princeznu zaklel, jak se do nho maj dostat, jak nejlpe princeznu vysvobodit atd. Vichni mu pak podkovali, rozlouili se a pi odchodu se k nim jet pitoila Hvzdovlska: Kdybyste chtli jet provst njak dobr skutek, a princeznu osvobodte, nebo nkdy pozdji, znm v hradu takov msteko, njak sklpek, ve kterm je ve stbrn kouli vzcn jantar. Kdy tu kouli pustte do pkopu, kter je kolem hradu, osvobodte princeznu pln z ernoknnkovy moci."

Po stuce se vyplhali zase zptky. Hvzdovlska hvzdla, v tu rnu se v povt objevil kor, taen krsnmi komi hndky, vranky i bloui a vemi dalmi kter vbec existuj, 24 jich bylo. Vichni usedli do koru a rzem se octli ped kamennm hradem. Vypadal sp jako zcenina.

Hndovlska ekla Zlatovlsce: Tady m tu loku, dal u v." Zlatovlska sedla na malou devnou lo, co se vznela ve vzduchu, a rzem byla pry. Hndovlska ekla princi: Pjdeme do hradu a uvidme, co arodj ekne, jestli nm d njak koly nebo jestli si mme princeznu osvobodit sami."

Kdy arodj vstoupil do sn, oba si prohldl a ekl: Hm, na tohle moc nevyzraju. Ty mi Hndovlsko slib, e nebudete moc pouvat kouzla." Hndovlska se k arodji otoila a ekla: Nebudeme pouvat kouzla, ale j budu radit. A vte co, arodji? J kouzla pouvat budu jen dce. Ale s princem vbec, teda abychom mli ujednno, ale meme si oba dlat s tm vysvobozenm, co chceme."

arodj se zamrail, ale pak nakonec kvnul. Tak jo, tak si dlejte, co chcete. Ale ne abyste mi tu nakonec rozboili hrad."

No jo, prosm vs, ten hrad u je stejn skoro zcenina." ekla Hndovlska. Hndovlska vyla s princem ven a ekla: Princi, u bude noc. Vy zstate v t komnat, kde vm arodj uke, e mte spt. J se tu zatm vydm na vzvdy. Do rna cel hrad prozkoumm a pak vm eknu, jak situaci vidm." Princ byl s tm nvrhem srozumn, stejn u byl unaven, a tak teda el.

Rno prince Hndovlska probudila a ekla: Veer jsem se jet arodje zeptala, jestli to s tm vysvobozenm myslel tak nebo tak, ono to nkdy m dv verze. Ale njak koly taky budeme mt. Musme se na n pipravit. Ale nebojte se princi, j vm poradm, co dlat. A mezi tm urit s princeznou udlme zase njak krtk pln. Veer se mi podailo njak takov mal plneek s n udlat. Jsme docela domluveny. A te pojme zase do t sn, kde nm vera veee byla uchystna. Urit tam bude sndan a vyslechneme si, co bude arodj chtt."

Kdy se nasndali, ekl jim arodj: Njak koly vm eknu. Pinesete mi do t dn kus zlatho korlovho moskho tesu."

Hndovlska vyvedla prince z hradu a ekla: Jednodue se tam dostane. Sta pijt na beh moe, tam to pece nen daleko, vdy jsme skoro u nj, a zvolat to, co z moe chce. A sejt z tesu a na posledn pevnou zem."

Princ ekl. e to je opravdu lehk vc, ne oekval. Ale Hndovlska mu ekla: Jet to nen vechno a tak lehk to nen. Jakmile bude sestupovat z tesu, zanou se ozvat rzn zvuky, dt se ped tvma oima vci, ale ty se neohlej a na nic nedbej, sic bude zle." Princ tedy poslechl Hndovlsku a el k moi. ekl, co po nm chce, a seel z tesu a na posledn pevnou zem. Jak Hndovlska ekla, jakmile zaal slzat po skalnatch tesech, zaaly vude kolem umy, rzn pazvuky, kiky, e by nikdo nerozeznal, co vechno to je. Te to bylo bzuen melk, te dupot kon, hned vrzn dve, hukot eky a bhv co. Princ se natst nim nedal vylkat k tomu, aby se ohldnul. Jakmile stl na poslednm kousku pevn pdy, objevil se ped nm kousek zlatho korlovho tesu. Byl to podivuhodn tvar, nic krsnjho princ nevidl. S radost pospchal do zmku a pinesl ten korl arodji k nohm.

arodj se zamrail a nakonec ekl: No, dobe jsi to udlal. Na dal den ti udlm mal kol, jednodu ne tohle a potom zas nco t잚ho. Te si me po hrad bhat jak chce." Princ piel k Hndovlsce, kter ho na dvoe ekala. Hndovlska ho pochvlila: Dobe jsi to provedl. Te ti uku hrad, hlavn takovou chodbu, kterou se k princezn dostaneme. Kousek musm jet prozkoumat. Mm toti tuen, e poslednm kolem bude princeznu najt. Ale j ti zatm uku aspo kousek t cesty." To doekla a vedla prince za ruku. Proli hradnm pkopem, nebyl naplnn vodou, obeli skoro cel hrad, vtom pkop byl skoro pehrazen vysokm kopekem hlny. Porostl byl trvou. Hndovlska zaala odhrabvat hlnu a bylo vidt, e je tam skryt njak jamka. Kdy to dokonila, princ j pi tom pomhal, objevil se v kopeku otvor. Oba jm prolezli a ocitli se v prostorn chodb. li, a pili do jednoho sklepen. Hndovlska ekla: Tohle sklepen je komnata diamant. Poradm ti. Vezmi si z thle komory ten nejoklivj kmen ze vech a j zase najdu ten nejkrsnj. Mm to trochu t잚, protoe jsou jeden hez ne druh a ned se to poznat. Pak ti eknu, na co to bude."

Oba hledali. Princ za chvli nael. Byl to sice hezk kmen, bl oblzek, ale tady byl ze vech nejoklivj. Za chvli nala i Hndovlska tak krsn duhov diamant, e nikdo krsnj nevidl. Potom si je odnesli do komnaty, kde spali a Hndovlska ekla: Tenhle diamant nm pome v prv pli ztejho kolu a tenhle oblzek v druh pli. Ale kousek musme udlat sami. Asi ten druh kol znm, ale stejn musme pokat, co arodj ekne. Stejn jsem pipraven, e tyhle kameny nm pomou. Vdycky v druhm kole pomohly." Druh den jim ernoknnk ekl: Za dnen kol mte pinst mi obraz moe od sam krlovny podmoskho svta."

Hndovlska princi ekla: Asi si arodj mysl, e jsme do hlavy bouchl, protoe nm dv pod tak lehk koly." A oba se tomu zasmli, protoe vdli, pro to je. Chtli pomlouvat arodje, aby ho natvali. Potom Hndovlska odvedla prince do komnaty, kde si uloili ty drahokamy a vyndala oba dva. Princv hodila na zem. V tu rnu tu byl krsn zlat rm. Potom do toho rmu hodila svj duhov diamant a ihned tu byl ten obraz. Byl takov kouzeln, kdy jsi ho chtl vidt cel, rozil se rm, ale pece jsi ho vidl pln cel. Hndovlska vzala ten obraz a hned la k arodji.

arodj lel vzteky. Nevdl, co u jim dt za kol, ale dostal npad. A ekl: Kdy to bylo pro vs jednoduch, eknu vm, co jet muste pro princeznu udlat. Mus se j najt na moskm dn stevek, mus se j dovzt svatebn aty a posledn vc vm ekne ona sama. Ale nejdv si ji tu muste najt."

Hndovlska udlala, jako by zrovna j nadili, e m jako tk kol zvednout polt. Pak vzala prince za ruku a la s nm do hradu. Provedla ho chodbou, kterou tam princ jet nevidl, a do jedn mal mstnstky. Ukzala njak znamen na cihlch a ty se rozestoupily do otvoru, kterm mohl kad prolzt. Oba prolezli a kdy u byli za zd, zase se cihly za nimi srovnaly. Potom li oba dlouhou klikatou chodbou. Na konci t chodby bylo mal oknko. Hndovlska se do nj podvala a hned vdla, co udlat. hla do kapsy pro mal oblzek a up s nm do oknka. Byl slyet cinkot skla, pak oknko zmizelo a byly tu dal dvee. Proli jimi a li dl a dl, chodba se pod klikatila, a najednou uvidli ped sebou velkou komnatu. Dvee byly pevn zameny a jet na nich byla zvora. Vysoko na strop byl hk a na nm visely ti svazky kl. Hndovlska se pro jeden nathla, ale v tom kle z hku sletly a zaaly v povt poletovat. Nathla hlku a hned se ped n objevil krsn vran k, hva a ocas mu jen plly ohnivou barvou. Nozdry ml erven s srely mu z nich jiskry a kdy vyplzl jazyk, vypadalo to, e mu na nm taky ho. Hndovlska zaala na koni kle ve vzduchu honit. Kdy je chytila, zkouela, kter z nich je ten sprvn. Vyzkouela jich nkolik, a ten dvanct byl dobr. Otevela dve a vletla dovnit do komnaty. Kdy se vrtila, na koni s n sedla jet jin dvka. Potom vyzvala prince, aby si k nim pisedl, a jeli rychle chodbou zptky. Hndovlska je vedla nejkrat zkratkou, jakou v hrad znala, ven. Ped hradem se zastavila a tam, kde bylo nejvc msnho svtla, lehounce hvzdla. Za chvilku byla u nich Zlatovlska.

Hndovlska ekla: A te Zlatovlsko m roli cesty ty." A podala ji zlat luk se stbrnm pem. Zlatovlska vdla, co to znamen, proto luk vzala a vystelila. Mila nahoru, nad sebe. p ve vzduchu zaal dlat kotrmelce, pemety, salta, vvrtky, rzn se toil a nakonec dopadl a jeho pice smovala na vchodojihovchod.

Hndovlska zatm pikouzlila Zlatovlsina groka se stbrnou hvou. Vichni nasedli na kon a vydali se smrem, kterm ukzal p. Jeli docela dlouho, u se stmvalo, v tom Hndovlska ekla: Jsme blzko lesa, musme v nm pespat. Meme si tam udlat z dv psteek, take budeme v suchu." A opravdu, za chvli vjeli do lesa. Hndovlska tam nala planinku, kter byla chrnn ped vtrem. Vythla z pod at sekeru na dv, mvla hlkou a hned tu sekera byla nkolikrt. Dala jednu Zlatovlsce, princ se sekery chopil taky a spolen nasekali hromdku dv, kter staila na postaven malho psteku i na ohnek. Vichni si k nmu sedli a hli si ruce. Byla jasn noc.

Hndovlska vykouzlila nco k jdlu a nco vzala z jejich zsob, tak to nebyla patn veee. Zlatovlska se vydala nedaleko do lesa a pinesla pln kok borvek a malin. Rno, kdy se probudili, vydali se dl na cestu a tak astn dojeli do princova hradu. Princ si potom vzal princeznu za manelku a Hndovlska se Zlatovlskou ly dl. A to je konec pohdky.

Ivuka