O hodném drakovi, který získal princeznu

V jednom hlubokém lese žil tříhlavý drak. Živil se houbami a borůvkami a kamarádil s ostatními lesními zvířaty. Byl to hodný drak.

Jednou do toho lesa jel na lov pan král s dcerou a celou družinou. Princeznin kůň se něčeho leknul, splašil se a utekl do hloubi lesa. Princezna se ho chvíli držela, ale pak se uhodila o větev a spadla. Byla hluboko v neznámé části lesa a navíc si pádem z koně poranila kotník a nemohla chodit. Volala o pomoc, ale ostatní lovci byli v jiné části lesa a neslyšeli ji.

Zato ji slyšel hodný drak a přišel za ní. Princezna se nejdřív hrozně lekla, on takový tříhlavý drak je dost ošklivé stvoření, asi jako tři srostlí krokodýli. Jenže drak na ni vlídně mluvil, léčivými bylinkami ji ošetřil nohu a natlučenou hlavu a donesl ji maliny a borůvky, aby neměla hlad. Potom princezně pomohl až na okraj lesa, kde ji našli královští myslivci. Tak se princezna s drakem skamarádila. Občas za ním jezdila do lesa nebo drak přilétal za ní do zahrady královského paláce.

Jednou pan král rozhodl, že princezna už má věk na vdávání. Sezval ze širokého okolí prince, šlechtice a velmože, aby se ucházeli o princezninu ruku. Všichni se sjeli na veliký ples, na kterém si měla princezna vybrat. Jenže jí se žádný nelíbil, nutno přiznat, že celkem oprávněně. Většina ženichů byla hrozně nafoukaná, mnozí rozmazlení a taky spousta nanicovatých. Těm zbylým zase koukalo z očí, že je zajímá především princeznin titul a půlka království. Princezna chudák nevěděla, co dělat, až ji napadlo poradit se s drakem. Drak si vzpomněl, že princezny většinou dávají svým nápadníkům tři úkoly a tak je prověří. To se princezně zalíbilo, ale měla obavu, jestli se některému z princů náhodou nepodaří ty úkoly splnit. Proto přemluvila draka, aby se soutěže o její ruku také zúčastnil. Pak se vrátila na ples a oznámila nápadníkům svou vůli.

Druhý den ráno se nápadníci sešli, aby vyslechli zadání prvého úkolu. Princezna jim uložila přinést drahocennou perlu, velkou jako pěst, která leží na dně černého moře. Většina nápadníků, když to uslyšela, odjela rovnou domů, zejména ti nanicovatí. Část těch schopnějších se dala dohromady a vyrazili směrem k černému moři, kde si najali loď a potápěčskou výstroj. Drak se sebral a letěl k černému moři nejkratší cestou. Na břehu pak zavolal kamaráda delfína a ten mu perlu přinesl. Drak pak odletěl zpátky k princezně a ta se velice radovala. Bohužel ne moc dlouho, ti schopnější nápadníci se vrátili z potápěčské výpravy a také měli veliké perly. Princezna tedy musela vymyslet druhý úkol.

Poslala nápadníky pro ohnivý diamant, který se dal nalézt pouze v jícnu velké sopky daleko až na hranicích království. Zbylé nápadníky ten úkol odradil a odjeli domů, pouze dva princové ještě zůstali a vypravili se k sopce. Drak samozřejmě letěl také. Měl to jednoduché, u sopky žil jeho prastrýc devítihlavý drak, který si tam v sirných zřídlech léčil všechny své bolavé krční páteře. Drak ho musel dlouho přemlouvat, prastrýci se nechtělo z horké vody ven, ale nakonec se přemluvit dal. Protože sopku znal jak svoje boty, ukázal tříhlavákovi, kde se dají diamanty nalézt. Drak také brzy jeden pěkný našel a letěl zpátky k princezně. Jenže princové také nezaháleli. Na lanech se spustili do kráteru a štěstí jim přálo, oba našli velké diamanty a vrátili se zpět.

Princezna už byla nešťastná. Vymýšlela, jakým úkolem by se zbylých princů zbavila a přitom svého draka neposílala do velkého nebezpečí. Nakonec vymyslela, že úkolem bude připravit tu nejlepší pochoutku na světě. Dva zbylí princové byli dobrodružných povah, ochotni potápět se na dno moře nebo lézt do sopek, ale požadavek něco vařit či péci je dokonale znechutil. Drak byl povaha prostá. Přinesl to, co sám měl za největší pochoutku - med lesních včel. A protože zůstal v soutěži sám - zvítězil.

Drak se tedy stal princezniným manželem. A měli se rádi a žili šťastně. Hodný drak se také stal králem a protože byl hodný, byli šťastní i všichni poddaní. Dodnes se tomu říká drakonická vláda…

 Nahoru     Zavřít okno