O hodnm drakovi, kter zskal princeznu

V jednom hlubokm lese il thlav drak. ivil se houbami a borvkami a kamardil s ostatnmi lesnmi zvaty. Byl to hodn drak.

Jednou do toho lesa jel na lov pan krl s dcerou a celou druinou. Princeznin k se neho leknul, splail se a utekl do hloubi lesa. Princezna se ho chvli drela, ale pak se uhodila o vtev a spadla. Byla hluboko v neznm sti lesa a navc si pdem z kon poranila kotnk a nemohla chodit. Volala o pomoc, ale ostatn lovci byli v jin sti lesa a neslyeli ji.

Zato ji slyel hodn drak a piel za n. Princezna se nejdv hrozn lekla, on takov thlav drak je dost okliv stvoen, asi jako ti srostl krokodli. Jene drak na ni vldn mluvil, livmi bylinkami ji oetil nohu a natluenou hlavu a donesl ji maliny a borvky, aby nemla hlad. Potom princezn pomohl a na okraj lesa, kde ji nali krlovt myslivci. Tak se princezna s drakem skamardila. Obas za nm jezdila do lesa nebo drak piltal za n do zahrady krlovskho palce.

Jednou pan krl rozhodl, e princezna u m vk na vdvn. Sezval ze irokho okol prince, lechtice a velmoe, aby se uchzeli o princezninu ruku. Vichni se sjeli na velik ples, na kterm si mla princezna vybrat. Jene j se dn nelbil, nutno piznat, e celkem oprvnn. Vtina enich byla hrozn nafoukan, mnoz rozmazlen a taky spousta nanicovatch. Tm zbylm zase koukalo z o, e je zajm pedevm princeznin titul a plka krlovstv. Princezna chudk nevdla, co dlat, a ji napadlo poradit se s drakem. Drak si vzpomnl, e princezny vtinou dvaj svm npadnkm ti koly a tak je prov. To se princezn zalbilo, ale mla obavu, jestli se nktermu z princ nhodou nepoda ty koly splnit. Proto pemluvila draka, aby se soute o jej ruku tak zastnil. Pak se vrtila na ples a oznmila npadnkm svou vli.

Druh den rno se npadnci seli, aby vyslechli zadn prvho kolu. Princezna jim uloila pinst drahocennou perlu, velkou jako pst, kter le na dn ernho moe. Vtina npadnk, kdy to uslyela, odjela rovnou dom, zejmna ti nanicovat. st tch schopnjch se dala dohromady a vyrazili smrem k ernmu moi, kde si najali lo a potpskou vstroj. Drak se sebral a letl k ernmu moi nejkrat cestou. Na behu pak zavolal kamarda delfna a ten mu perlu pinesl. Drak pak odletl zptky k princezn a ta se velice radovala. Bohuel ne moc dlouho, ti schopnj npadnci se vrtili z potpsk vpravy a tak mli velik perly. Princezna tedy musela vymyslet druh kol.

Poslala npadnky pro ohniv diamant, kter se dal nalzt pouze v jcnu velk sopky daleko a na hranicch krlovstv. Zbyl npadnky ten kol odradil a odjeli dom, pouze dva princov jet zstali a vypravili se k sopce. Drak samozejm letl tak. Ml to jednoduch, u sopky il jeho prastrc devtihlav drak, kter si tam v sirnch zdlech lil vechny sv bolav krn ptee. Drak ho musel dlouho pemlouvat, prastrci se nechtlo z hork vody ven, ale nakonec se pemluvit dal. Protoe sopku znal jak svoje boty, ukzal thlavkovi, kde se daj diamanty nalzt. Drak tak brzy jeden pkn nael a letl zptky k princezn. Jene princov tak nezahleli. Na lanech se spustili do krteru a tst jim plo, oba nali velk diamanty a vrtili se zpt.

Princezna u byla neastn. Vymlela, jakm kolem by se zbylch princ zbavila a pitom svho draka neposlala do velkho nebezpe. Nakonec vymyslela, e kolem bude pipravit tu nejlep pochoutku na svt. Dva zbyl princov byli dobrodrunch povah, ochotni potpt se na dno moe nebo lzt do sopek, ale poadavek nco vait i pci je dokonale znechutil. Drak byl povaha prost. Pinesl to, co sm ml za nejvt pochoutku - med lesnch vel. A protoe zstal v souti sm - zvtzil.

Drak se tedy stal princezninm manelem. A mli se rdi a ili astn. Hodn drak se tak stal krlem a protoe byl hodn, byli astn i vichni poddan. Dodnes se tomu k drakonick vlda

Hodn drak
Obrzek namalovala (a k uveejnn zde pjila) Marcela Jakov. Navtvte jej virtuln vstavu v Galerii Merci.
Jirka