Bledule

Jeden princ jednou jel po louce, na které rostly bledulky. V tom vidí, že mezi bledulkami chodí dívka ale je tak hezká, že se princi zachtělo, aby si ji mohl vzít za manželku. Tak jí řekl: „Jak jsi se sem dostala?" A dívka mu řekla: „Jsem zakletá princezna a jmenuji se Bledule. A jestli si mne chceš vzít, musíš překonat velká nebezpečí. Nejdřív musíš získat klíče od toho, co na mne chybí. Ale k těm klíčům vede cesta přes hustý strašidelný les. Uprostřed toho lesa je velké bouřlivé jezero a na jezeře ostrov, na tom ostrově kopec, v kopci skála, v té skále je vyhaslý kráter, v kráteru je jeskyně a v té jeskyni se jde dolů po dlouhých schodech, až se přijde do veliké místnosti, kde leží v otevřené kamenné truhlici spousta svazků klíčů. Pamatuj si, z těch svazků klíčů si vezmi jen ten svazek, na kterém je železný, stříbrný a zlatý klíč. Železným klíčem odemkni kamennou truhlici, která leží vedle. Stříbrným klíčem odemkni železnou truhlici, která leží v té kamenné a zlatým klíčem odemkni dřevěnou v té železné. Vezmi všechno, co v ní najdeš. Pak se rychle vrať, ale ať se děje s jezerem cokoliv, nezdrž se víc, než o minutku. Další kousek mého vysvobození se dozvíš, až to uděláš. Ale dělej to tak, jak jsem ti řekla, abys nedopadl jako jiní princové, kteří se stali kamenem, rybou, nebo dalším svazkem klíčů."

Princ jí poděkoval a vydal se na cestu. Jel tak, jak mu poradila. Přejel strašidelný les, na lodičce se přeplavil přes jezero na ostrov a sestoupil do jeskyně. Dlouho hledal mezi svazky klíčů, až našel ten pravý s klíčkem železným stříbrným a zlatým. Pak odemknul tři truhlice a v té poslední, dřevěné s krásnými ozdobami, našel šátek, lehký jako pavučinku, prsten s perlou, jasnou jako kapka rosy a stříbrnou čelenku s bílými drahokamy. Všechno to vzal a spěchal po schodech nahoru. Když už princ viděl konec chodby a nebe nad hlavou, vylezl z kráteru velký odporný had a vrhnul se na něj. Princ k němu otočil ruku s prstenem a had se rozpadl na prach. Princ skočil do lodičky a rychle vesloval po jezeře, zatímco ostrov se za hrozného rachotu ponořil pod vodu. Na jezeře se vzdouvaly divoké vlny a po princi sápala spousta ošklivých oblud, ale princ je mávnul závojem, obludy se ihned potopily a vlny zmizely. V čarodějném lese oživlé stromy nastavovaly kořeny a větve princi do cesty, naštěstí zář drahokamů na čelence je zaháněla zpět a zarostlá stezka se před princem znovu otvírala.

Tak se princi podařilo bez nehody dojet skoro až k louce, kde žila bledule. Z posledního křoví na konci lesa vystoupil strašlivý černokněžník, zadržel princova koně a povídá: „Právě ses přesvědčil, jaké vzácné věci neseš. Když si je necháš, budeš mocný a bohatý, nebudeš mít na světě rovna. Když je komukoli dáš, ztratí svou kouzelnou moc. Rozmysli si dobře, co uděláš." Princ se rozhodnul hned. Seskočil z koně, proklouzl kolem černokněžníka a běžel na louku k Bleduli. Zahalil ji do závoje, nasadil ji prsten a čelenku. Černokněžník zmizel a Bledule byla vysvobozená. Pak se vzali s princem za ruce a šli z té začarované louky pryč.

 Nahoru     Zavřít okno