Vrahem je zahradník

Údržba – to zní hrdě. Něco, co by se jinak asi sesypalo či rozpadlo, se udržuje, nejspíš nahoře. Či aspoň ve vznosném (= dobrém) stavu.

Údržba zeleně by tedy měla mít za cíl udržet tu zeleň v nějakém dobrém stavu, tedy hezkou. A vhodnou osobou pro takový úkon je nejspíš zahradník.

Občas mám takový dojem, pravý význam sousloví „údržba zeleně“ je trochu jiný – znamená „udržet tu zatracenou zeleň někde daleko od nás“. A pokud náhodou ta zvlčilá zeleň přileze moc blízko, dostane po právu přes…

Podle starého vtipu platí, že Vrahem je zahradník. A pro údržbu zeleně podle současných postupů je věru být vrahem také správná kvalifikace. Zeleň musí být vyklučena do kořenů, zlikvidována až po samu podstatu. Tvrdošíjné keře sice obvykle po nějakém čase obrazí, ozdobné konifery bohužel ne. A tak místo krásných zelených ploch nás nyní kolem domů čeká akorát pár pařezů a pusté holiny. Inu zahradník zahrad(u)ničil.

Já vím, každý zodpovědný řekne, že je třeba především šetřit náklady a takto „na dřeň“ osekané keře příštích 10 let žádnou údržbu nebudou potřebovat. Ale já vím své. Vrahem je zahradník!

 Nahoru     Zavřít okno