Účastníci zájezdu

Pozoruji je už léta. Vyjíždějí do dálav, často do dálav dostupných jen s obtížemi, dopravními, finančními, organizačními, často do dálav velmi exotických. Leccos si kvůli tomu odříkají, ledacos obětují; a to vše jen pro to, aby si mohli stěžovat. Na dalekém severu na to, že je tu drahé pivo a obchody s alkoholem otevřeny jen od – do. V horkém jižním klimatu na to, že nedostanou k jídlu knedlíky. V mlze, že je mlha, v horku, že je vedro. U moře, že servírují ryby, na poušti, že je tam moc sucho.

Nevím, proč to dělají. Možná z vrozeného masochismu? Možná, aby touto cestou objevili jinak a nově krásu svého domova? Nebo proto, aby sami sobě dokázali přednosti běžného pracovního (většinového) života a nevýhody a příkoří období dovolené?

Doma jim říkáme frfloši (frflají totiž v zásadě vždy a na všechno). Možná jsou kořením našeho života, které nám jen jemně zdůrazňuje, že máme být rádi, kde jsme, s kým jsme a kým jsme. V každém případě vám přejeme, aby na vašich cestách měl kuchař život ruku s takovým kořením rozvážnou a velmi, velmi střídmou.

Iva, 15.8.2008