Sídlištní flóra

Už když jsme se před nějakým tím tuctem let nastěhovali do současného bytu, fascinovala mě poměrně pestrá druhová skladba zdejších rostlin. A to se mi ještě nějakou dobu dařilo přehlížet specifickou flóru, která dobývá místa, v nichž žije více lidí pohromadě. Mám za nespravedlivé, že zatímco existuje dokonce několik atlasů různých strašidel našich zemí, stále ještě chybí systematický přehled specifického sídlištního rostlinstva. Předkládáme zde tedy širší pozornosti několik nejobvyklejších exemplářů…

Dlouhé zimy oblibuje a v okolí nákupních center a školních zařízení se šíří keřová forma Rukavičníku lichočetného. Tato odrůda se vyznačuje mnoha podobami základního vegetačního nosiče, zpravidla ve tvaru keře či zakrslého stromku, obdařeného jednočetným plodem, který přijímá mimikry nejrůznějších materiálů. Dorůstá nejroztodivnějších barev, velikostí a tvarů, ve výjimečných případech má i více než jeden plod, nikdy však rostoucí v páru, který by se vzájemně doplňoval. Plodí atypicky převážně v chladném zimním období, zdá se, že produkci plodů stimuluje mráz. Pravda, letošní zimu měl značně zkrácené vegetační období.

Poměrně vzácný je v blízkosti měst (většinou totiž vyžaduje vyšší polohy nebo alespoň náznaky svahů) Troskovník lyžotvarý. Jedná se o zakrslou keřovou či vysokotravní flóru s plodenstvím notoricky známého tvaru. Ve městech pak jde častěji o variantu Troskovníku umělo-bobo-květého. Tato rostlina je v zásadě velmi užitečná, neboť plody se dají příležitostně použít i jako druhotný surovinový či palivový zdroj.

Mezi keřovými odrůdami je relativně vzácný Ponožkovník obecný, který se do jisté míry podobá Rukavičníku, častěji je však vegetační nosič trnitého charakteru a plodenství bývají i mnohočetná.

V blízkosti vícepodlažních bytových domů se pak celoročně vyskytuje Igelitovník nádherný. Jde zpravidla o stromovou odrůdu, charakteristickou specifickým šustivým zvukem, jež vydává zralé květenství (ve tvaru cáru) při pohybech ve větru. Dílčím přínosem Igelitovníku by mohlo být zužitkování při plašení holubů a jiných zahradních a fasádových škodičů, doposud však tento efekt nebyl systematicky sledován.

Lahvovník ledabylý je přisedlá zemní forma rostlinstva, která v poslední době expanduje do trávníků i do jinak rostlinoprostých míst. Nenápadně ale vytrvale a s urputností hodnou lepších věcí dobývá nová a nová místa, kde by dříve nikoho nenapadlo ji hledat. Jedná se zejména o var. polyetyleni, která postupně zabydluje chodby obytných domů a prostory výtahů a pustoší životní prostředí v důsledku přemnožení (podobně jako králíci Austrálii). Podrobnější informace o divokém výskytu v domácnostech zatím scházejí.

Velice blízkou rostlinou, pokud jde o vskutku nebývalou odolnost je Obalovník odporný. Pravděpodobně vznikl jako nějaká odrůda lišejníku, která s odhodláním a nezlomností pukléřky islandské obsazuje doslova každý životní prostor, který se jí naskytne. Často bývá viděn, jak postupným šířením po schodištích směrem vzhůru dobývá i výškové budovy, zatímco jeho přirozený biotop v koších a sběrných nádobách zeje prázdnotou. Nejčastěji doloženou formou je zejména var. sušenkiensis a bonbonissima vulgaris.

S vytrvalostí hodnou boje za či proti globálnímu oteplování a charakteristickou pro většinu plevelů se šíří prakticky nezničitelný Vajglovník nechutný, obsazujíc na své cestě do světa, trávníky dlažbu i silnice či tramvajové koleje bez výběru.

Skutečnou lahůdkou pro sběratele je ovšem vzrostlý Prádlovník proradný, který přitahuje už z dálky pozornost svými přerozmanitými a nikdy se neopakujícími plody, jejichž podobu a umístění v nedostupné a pozorovatelsky vděčné výšce mohou jen závidět i ti nejprogresivnější performeři současné umělecké scény.

Dívejte se tedy nejen na jaře kolem sebe a přispějte prosím svým pozorováním do naší sbírky (budeme vděčni za popis i obrazovou dokumentaci).

Iva, 15.3.2007