Jak se zkouší šermíři

Každé vzdělávání má svá pravidla, čas a uspořádání. A také nějaký závěr a výstup – zpravidla zkoušky. To se týká i školy dobového šermu. Cituji mistra – „Ti skuteční doboví šermíři to měli lehké – co se naučili, mohli si ihned vyzkoušet na ulici.“

Ano, současní ctitelé meče jsou odkázáni na boj předem domluvený, nevybírají se tím starodávným způsobem, kdo přežije a kdo nikoli. Závěrečná ročníková zkouška je tedy – naštěstí - hlavním způsobem, jak své nově nabyté znalosti a schopnosti předvést.

Předmětem vlastní zkoušky pak není sekání do protivníka, ale z podstatné části předvádění jednotlivých kroků, postojů a pohybů zbraní podle povelů, ke všemu ještě v italštině (pokud tedy nepreferujete třeba španělskou nebo německou šermířskou školu). V reálu to většinou vypadá tak, že zazní povel, všichni se zoufale rozhlédnou, kdo začne a pak zaujmou nějaký více méně předepsaný postoj. (A pak že se opisuje jenom při matematice!) Vrcholem pak je jednoduchá akce sek-kryt ve dvojici, kde mají za úkol přežít všichni zúčastnění.

Aby si i obecenstvo, složené přítelkyň a přátel, případně rodinných příslušníků zkoušených, užilo trochu boje, předvedou se na závěr i zkušenější bojovníci a mistr šermu sám.

Známky se na této zkoušce nedávají. Účast sama je odměnou a hodnotí jen publikum. A to je přátelské a obdivné; protože nakonec - zkuste se tam postavit místo nich.

P. S. a pro milovníky genderově vyvážených aktivit je třeba dodat, že věk není na překážku a semo-tamo se mezi zkoušenými objeví i krásná šermířka Usmev!.
Kliknutím se náhled zvětší.
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7
-8
-9
Za kvalitu fotografií se omlouváme, v sále bylo málo světla.
Jirka a Iva, 13.8.2008, foto Iva (zkouška proběhla 23.6. v Tyršově domě)