Chvála zapomenutých řemesel

Doba Slunovratu je odedávna magická. Noci Filipojakubské, Svatojánské, ba i Valpuržiny posouvají běžnou realitu někam jinam. Vesmíry se prostupují, paralelní reality fúzují - jen to sviští. A že to už bylo dávno a na zaostalém venkově? Cha! To si takhle nic zlého netuše jdete koupit ve velkém městě třeba přehoz na postel nebo hmoždinky a podobně, vkročíte do seriózního obchodního domu a…

Kdeco a kdekdo se ocitá v posledních letech na listině ohrožených druhů. Mizí živočichové, rostliny, ticho, volný prostor, hodnoty i některá řemesla. A přece lze občas narazit na oázu jinakosti a nečekanou dovednost, kde to překvapí.

Někdo po večerech lepí modely, jiný se učí vyřezávat. Renesance historických filmů přinese vlnu pasířství, provaznictví a kovářství. Mnohý rytíř současnosti zatouží po dobrodružství boje mečem (ale ten meč je nejprve nutno vyrobit). Můžete se naučit dávné tance a kvůli nim se rozvzpomenete na umění krejčovské (jak jinak vyrobit dokonalé umělecké dílo, které zdaleka nevystihuje suchý popis typu "renesanční kostým či gotické nebo rokokové plesové šaty). V anonymním panelovém domě objevíte autorské originály ručně batikovaných kraslic. Ve školní družině okouzlí vaše dítě kouzlo paličkování.

Pro někoho snad ztracený čas, ale co když touhle cestou vlastně udržujeme kontakt se svými předky, s kořeny? Dokud někde žijí zdánlivě zapomenuté a zbytečné dovednosti, dokážeme třeba překročit vlastní stín i v mnohém jiném…

P.S.

Někdy nejlepší pointu napíše život sám. Tak jsme se měli v uplynulém měsíci možnost přesvědčit se i o praktické využitelnosti zapomenutých řemesel. Po cca 14 letech se nám rozbila klekačka. Zkoušeli jsme sehnat opravu nebo přečalounění. Pak už i novou klekačku.

Zjistili jsme, že 1) jsou drahé a za 2) převážně nejsou. Po pár dnech jsme zaťali zuby a přeučili se na nábytkové truhláře a čalouníky začátečníky. A vcelku se zadařilo. (Pravda, ten lepší fortel se dostavil tak asi po 52. hřebíčku, ale zase je to "hand made" a s láskou navrch.)

Iva, 15.12.2005