O profesionálech a „takyprofesionálech“

Jsou lidé, kteří dělají práci neradi a pak takoví, na jejichž činnost je radost pohledět. Možná to vypadá jako všední nákupní próza, ale nemohu si pomoci, těší mne, když vidím, jak někdo dělá něco, co umí, dělá to dobře a snad i s chutí nebo dokonce s láskou.

Kdysi právě takhle s láskou prodával v jednom dávno zrušeném hračkářství za obchodním domem Kotva starší prodavač. Zákazníkům u něj nikdy nevadilo stát chvíli ve frontě. To jak prodával, byl totiž neopakovatelný koncert, který si užil přímý účastník i přihlížející. Léta jsem si říkala, že tohle umění prodávat už vyhynulo. Po n-tém pokusu získat informaci o nikoli levném výrobku od prodavače, který ani neumí najít návod, propadávám pravidelně trudnomyslnosti. Ale zdá se, že buď svítá na lepší časy, nebo že ten vzácný druh profesionálů ještě existuje v hlubokých stínech obchodní džungle.

Před vánoci mi bylo reklamovat účtenku velkého nákupu a pokladní (nedivím se té její chybě v maratónu prosincového nákupního běsnění) to zvládla tak elegantně a tak mile se omluvila, že to nakonec byla docela příjemná zkušenost. V jedné prodejně hodinek jsme konečně narazili na prodavače (tentokrát mladého), který své věci i profesi rozuměl. Snažil se sledovat zákazníkovo přání a co nejlépe mu vyhovět, věděl, o čem mluví a ještě dokázal nabídnout mírný nadstandard. Do třetice jsme zažili prodavače cukrovinek, kterého je radost sledovat při práci a člověk by si v té frontě chvíli s chutí postál.

Všichni ti profesionálové měli krom jiného jednu společnou vlastnost – jakousi vlídnost nebo schopnost vnímat lidi okolo a snažit se jim naslouchat. Nebyli neurvalí. – na rozdíl od jiných profesionálů z řad předních reprezentantů moci, kteří pro nepřiměřeně hutné slovo daleko nechodí a leckdy jakoby jím nahrazovali sílu argumentu i chybějící vysokou míru profesionality a znalostí. A tam se mi v představě rýsuje půvabná možnost drobné občanské neposlušnosti a vzdoru. Buďme vůči sobě korektní, ohleduplní a vlídní. Alespoň bude vidět, že nejsme jako oni. Třeba i v tom je lidská profesionalita…

Iva, 15.2.2008