Nezbytné věci

Stačí 7 minut pěší chůze a jedna zastávka metra, pak ještě kousek dojít a lze se ocitnout ve světě zvláštní reality. Mezi cukrárnou a pekařstvím se tam schovává maličký pidikrámek s velkou firmou a nápisem Nezbytné věci.

Uvnitř je spousta zbytečností a drobných milůstek, které občas šlapou s kýčem skoro po tomtéž chodníčku, a útulno je tam a zvláštní vůně - trochu starobylá, neskutečná a pohádková. Všechny ty ozdobné svíčky, stojánky na ledacos, dřevěné rámečky, malované kamínky a jiné věci navíc v průběhu roku nabírají proměnlivou tvář a připomínají, že je jaro nebo vánoce, že se rok zbarvuje do podzimu a vracejí nás do cyklického přírodního času, který město převálcovalo zapomenutím. Jsou to opravdu nezbytné věci, které nám připomínají kouzlo chvíle teď a tady. Dávají znát, že cesta může být stejně důležitá jako cíl. Upozorňují na význam pomalosti a pozastavení.

Přes svou zdánlivou bezvýznamnost jsou to právě ty nezbytné věci, které dávají našim uspěchaným životům jejich kvalitu. Díky za tu připomínku…

Iva, únor 2006