4 muži na WC, o štaflích nemluvě

Podzim s sebou přináší hromadné tahy ptáků, opadávání listí, připravovaná zdražení od nového roku a zpravidla také stavebně údržbové práce hromadného charakteru.

Měnit současně okna, stoupačky teplé a studené vody, o odpadu a plynu nemluvě, je jednou dlouhodobou infarktovou situací. Tak ze dvou nutných dnů dovolené na potřebné zpřístupnění bytu se stávají dny čtyři (přitom ten prvý téměř nikdo nepřišel). Odpad není odpojen 24 hodin, ale (s několikahodinovou přestávkou) celé tři dny. Plyn pak nešel od pondělí do soboty a teplá voda nefunguje pořádně dodnes (tj. přes 2 týdny).

Řemeslníci chodí, když očekáváni nejsou, a zcela jistě se nedostaví, když očekáváni (zpravidla netrpělivě, protože potřebujete odejít do práce) jsou. Když už dají stavbyvedoucímu vědět, že se dohodnutý termín mění, dotyčný vám to zcela jistě nevyřídí, nebo uvede jiný den. Okenáři si pak z vašeho bytu udělají na dva dny skladiště svého nářadí, aby si pak radostně vypůjčovali VAŠE štafle a VAŠI tlačnou pistoli na silikon. Když ji chcete zpět, honíte je přes několik pater. Otlučou vám v bytě, co se dá i co se nedá – od poloviny stropu a zdí až po knihovnu (a to i když jste vše obložili kartony a igelitem). Parapet pod oknem vám raději nechají ten z doby před 12 lety, pokud si přejete, aby byl více méně kolmo ke zdi, musíte ztropit hysterickou scénu (jemnější podněty neregistrují), ale parapet se sklonem 40 stupňů je opravdu na nic.

Pokud srovnáváme s výměnou oken před 12 lety, je to poměr nebe a dudy – tentokrát spíše ty dudy. Když jsme si přáli, aby okna uměla alespoň něco z toho, co ty 12 let staré plasty, např. vyklápět obě křídla (na přání o dětské pojistce jsme si ani netroufli pomyslet), bylo třeba sehnat kontakt na výrobce, vyjednat, zařídit a připlatit si tu změnu a… a dalších několik týdnů se nahánět s řemeslníky. U žaluzií to bylo snazší, tam nám montér dovolil, abychom si sami změnili stranovou orientaci ovládání s tím, že to domontuje při doplnění chybějících žaluzií příští týden (ještěže jsme jako chudí intelektuálové poměrně značně manuálně zruční). Okna nejsou začištěna ani zalištována, kdeco si doděláváme sami a ještě pořád nechápeme, proč někdo dělá práci, na jejíž kvalitu může být ledacos, jen ne pyšný.

Ale občas se vyskytly i zábavnější situace. Např. jsme si dodnes mysleli, že máme malé WC (půdorys té místnůstky je cca 70 x 90 cm). Ale byl to trapný omyl. Ve fázi, kdy se probourávaly a zpětně zdily stropy ve stoupačkové části a v bytě se sešlo v jednu chvíli několik part řemeslníků, se do tohoto prostoru – pravda bez momentálně odmontované mísy, nacpalo několik rozměrných ramenatých mužů a to s sebou ještě měli štafle. Ach v jak obrovském bytě si to žijeme!

V rámci uvádění věcí na pravou míru ovšem dodáváme, že štafle byly v tu chvíli sklopené naplocho…

Kliknutím se náhled zvětší.
-1
-2
-3
-4
-5
-6
Iva, 21. listopadu 2011