A na cest pozn lovk, co je doma

Provence poklusem

Leton dovolenou konali jsme ve Franci, ve tech a v poznvacm stylu. Dky specifickm charakteristikm prvodkyn byl tento styl tak ponkud hektickm a sprintersko sportovnm. Dky tomu nm v pamti uvzla ponejvce nesystematick mozaika vedra a stpk dojm z jinak asi pjemn a pohodov krajiny provenslsk.

Francouzsk kuchyn

Typick francouzsk kuchyn je v podstat kalorick sebevrada. Kdepak jsi, pedstavo o zdravm ivotnm stylu stedomo. Rno se moc nesnd, bagetka, croissant a kva. V teplotch, jak zde bhem letnch msc panuj, se ani ned pli obdvat, take vechno dohn veee. Tchodov. I kdy normln lid si ji asi nedaj kad den.

Zan saltem, pokrauje hlavnm chodem a zavruje ji mounk. Problm je v tom, e vechno je moc dobr, ale stran syt. Pi vrob mounk je patrn inspirace Magdalnou Dobromilou Rettigovou. Vechny jsou dost sladk, tun a velmi kalorick. Non mra diabetikova i dietetikova.

O francouzsk kuchyni se k, e je zdrav. Je to asi proto, e normln Francouzi si z n vybraj ty salty a ostatn podvaj turistm. Za trest!

Nkter vyhlen pokrmy, jako ab stehnka, neky, stice atd. jsme neochutnali a ani mi to nevadilo. Naopak jsem stla o ochutnn francouzskch palainek, ale po zkuenosti s mounky m njak pela chu.

Mstsk i jin fontny

A k pli je mi asto, kdy vidm, jak ndhern a s ctou zachzej v nkterch zemch s vodou; a to i tam, kde je o ni mnohem vt nouze ne u ns doma. Provence v tomto ohledu nen vjimkou. Fontny klasick, fontny jako mlha a rosa, fontny v podob omelch paez atp. Dokonce i na jedn z mstnch radnic maj sochy zdejch ek (koda, e se tam neinspiruj nai mocn ednci a radn).

Bylinky, koen a jin

Provence je znma jako domov vech monch vn. My jsme dorazili u mrn po sezn, ale pece nco z tch vn zstv ve vzduchu, odraz barev tkv v krajin, i kdy vtina levandule u je sklizena a prochz destilac, jejm vsledkem jsou vci nejrznj od parfm a mdel a po liv ppravky a teba taky zmrzlinu (docela ula). Ten zpsob vidn svta je patrn i jinde nevidli jsme navztekan idie, strhan tve spchajcch lid ani vraznou nepohodu. Take nae uchvtan skupina psobila jako urit kontrapunkt v tom celkovm ladn. Alespo vm, pro jindy jinak.

Pvab malch mst

To, e mn je nkdy vce, plat i pro Provence. pkladem bylo malebn msteko Gourdon. Byli jsme tam jedin velk vprava, take jsme si neruen prochodili uliky a pokochali se vyhldkou. Ne moc velk poet nvtvnk se stal vhodou. Oproti tomu ve mst St. Paul de Vence se vyskytlo a pli mnoho lid. Vpravy a turist o sebe zakopvali v (kdysi malebnch) zkch ulikch, a kdy jsme objevili uliku pln przdnou, zdlo se to bt neuviteln.

Aix en Provence dovolilo i chvli klidnho vstebvn atmosfry, poplkn s galeristy, pohled na poulin muzikanty a pocourn po triti jen tak. (To ovem a pot, kdy jsme na sluby na prvodkyn rezignovali definitivn a zcela.)

Stedovk neskonil

Pro tento kraj, druhdy suovan pirtskmi njezdy, je typick, e msteka se stavla na vrcholech kopc, asi jako u ns hrady. A tak trochu jako hrady i vypadaj sam v, brna a hradba. Jist, nae stedovk msta byla tak opevnn, jene bhem stalet (a nejpozdji v polovin 19. stolet) se z jejich kruh vyloupla a rozlila po krajin. Hrady zpravidla u dvno ped tm zpustly a rozpadly se, pokud je njak romantik v u zmnnm 19. stolet nezaal dle sv fantazie opravovat. Tady ne. Msteka jako Gourdon nebo Gordes se stle hrd ty na svch nvrch, obklopena nanejv poli a vinicemi, jen vjimen novou zstavbou. U uvnit hradeb sta si odmyslet modern cedule, elektrick drty, televizn antny a davy turist kad kmen i kad stna pamatuje stalet. Stedovk neskonil, stedovek trv

Pane mali, co vs to vede

usazovat se v Provenci! e by malebnost krajiny byla sama o sob dostatenm argumentem? Mon psob svbytn svtlo jinho slunce. Nebo snad dostatek kvalitnho vna? O klidu v polozapomenutch vesnikch se snad dalo mluvit ped turistickou expanz. A je dvod jakkoliv, mali se tento kraj, zejmna v prvn pli 20. stolet, jen hemil. Tko najdete msto, kter by se nehonosilo bvalou ptomnost Picassa, Cezana nebo jin postavy, znm z djin modernho umn.

Dodnes je Galerie, Dart nebo Laterlier jeden z nejastjch npis na ulicch, ppadn vis obrazy k prodeji jen tak teba na zdi. Kadou chvli narazte na male, kter si nkde rozbalil sv ndobko. Pokud jim v njak obci mal utekl, postavili aspo sochu

Jakou barvu m okr?

Samozejm okrovou pece okr je barva sama o sob a podobn otzka je nesmysln. Vidli jsme, e nen tak docela. Okr je toti tak materil resp. hornina. A barvu me mt i jinou ne okrovou od lut pes rudou a po tm fialovou. A to vechno je mon vidt na jednom mst v bvalch okrovch dolech.

Krajina ponkud pipomn Prachovsk skly nebo podobn skaln msto; a na ten podstatn rozdl je neuviteln barevn. Jdete dkm borovm leskem jako nkde u Mchova jezera. Jene odhalen skly svt v plcm slunci neuviteln jasnmi barvami a fantastickmi pechody mezi nimi. ervenav - lut barevn je tak nedalek msteko, kdysi stedisko tby a zpracovn tto zvltn suroviny.

A na tom most tancujou

Pro ne, nic podnho se toti na proslavenm Avignonskm most dlat ned. Rozhodn se ned pout k pechzen pes eku, co je jinak hlavn el vtiny most. Avignonsk most toti nikam nevede, kon uprosted proudu. A mstn jsou na to patin hrd, protoe most k niemu se jen tak nevid. Hlupci, nebyli v echch. Tady jich mme

V Avignonu nemaj jen most, maj tam tak papesk palc. Je obrovsk, monumentln a na podnou prohldku by lovk poteboval cel den. Jene mli jsme hodinu. Tak jsme se aspo pozdravili s kopi busty Karla IV, kter je tam mezi pipomnkami vznamnch panovnk doby Avignonskho pobytu pape.

A pak do autobusu a smr vchod, dom

Kliknutím se náhled zvětší.
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7
-8
-9
-10
-11
-12
-13
-14
-15
-16
-17
-18
-19
-20
-21
-22
-23
-24
-25
-26
-27
-28
-29
-30
-31
-32
-33
-34
-35
-36
-37
-38
-39
-40
-41
-42
-43
-44
-45
-46
-47
-48
-49
-50
-51
-52
-53
-54
-55
-56
Iva, Iva a Jirka, zitky ze srpna 2009 publikovny v jmu - listopadu 2009