…Až na cestě pozná člověk, co je doma…

Kunětická hora - květen 2009

Je jedinečná, je nápadná a je ohrožená. Na hlavním tahu vlaků z Čech na Moravu a obráceně ji nemůžete přehlédnout – Kunětická hora. Dokonalé strategické místo, nejkrásnější výhled široko daleko, kytice kvetoucích třešňových stromů na jaře a magie starých pověstí za zimních večerů. Po víc než čtvrtstoletí se mi podařilo vrátit se na stejné místo. Tentokrát ne neoficiálně dírou v plotě, ale na pozvání a na oficiální prohlídku…

Kuňka, jak ji řada lidí familiérně přezdívá, za tu dobu doznala podstatných změn. Část sadů na úbočí se proměnila v podivného mutanta pštroso-jeleňo-kozí farmy. Hrad se vyloupl z pláště džungle náletových dřevin a jak vidno je udržován a navrch s láskou. Pod hradem se mimo jiné konají semo tamo kulturní akce a přímo v jeho areálu je možno zažít koncerty či divadelní představení (www.hradkunetickahora.cz).

Hrad sám dýchá mnohými vůněmi – od syrového chladu zubatých děr místo oken bývalého rytířského sálu přes geometrickou dokonalost zrekonstruovaných křížových kleneb, mírnou přeslazenost romantické přístavby ze začátku 20. století až po ryze přírodní dech náhodně vzniklých „skalkových“ záhonů, v jarní době nádherně kvetoucích. Zanechali zde své stopy husité, páni z Pernštějna a Švédové, z dějin novější doby je dobře vidět postupná změna názorů na ochranu památek – od bohatýrské přestavby podle vlastní fantazie až po současné „jen ať nám to proboha nespadne“.

A protože přichází roční období vhodná k cestování, neváhejte, vyzkoušejte – a dejte vědět, jak se vám líbilo!

Galerie

Kliknutím se náhled zvětší.
Iva 15.5.2009