A na cest pozn lovk, co je doma

Jak jsem jel konen do Bulharska aneb Zhada zmizelho trezoru (lto 2011)

Racci na vi hotelu

Konen, pro ne do Bulharska?

Prv st na leton dovolen se vyvjela, vlivem rznch pracovnch problm, dost pekotn. Pvodn plnovan poznvac zjezd u nebyl k dispozici, a proto jsme se probrali „lastmomenty“. A jednou z pouitelnch nabdek bylo i Bulharsko, tradin cl cest k moi naich rodi v dobch socializmu. Jene j jsem to tenkrt njak nestihnul, pozdji byly zajmavj jin cle. Proto jsme vyrazili k ernmu moi do Bulharska, oblast Burgas, severn od Nesebaru. A ne jako kdysi do stanovho kempu nebo chatiek, ale do velkho hotelu.

Cestujeme, aneb O letadla je nouze

Mon to znte tak. Dorazte s povinnm pedstihem na letit, absolvujete vechny kontroln procedury a u jenom ekte, kdy vm na obrazovce nasko ten v let. A ono nic. Kolem lid nastupuj, odltaj, plnovan as je dvno ten tam a vy pod jen sedte a ute, co se dje nevte. Tohoto jsme si uili vrchovat.

Pi cest tam jsme mli na odletu dv hodiny zpodn, protoe letadlo se zdrelo nkde v Ostrav. Aspo e Ruzysk letit je pomrn pohodln, klimatizovan a poas nebylo nijak extrmn.

Cestou zpt – to bylo jin kafe. Nejdve, jsa u sbalen, zbaveni pokoje a pipraven na rychl odjezd, jsme dostali informaci, e odjezd od hotelu se odkld o vce ne dv hodiny. Proili jsme je posedvnm v lobby a hlednm mst, kde klimatizace jaktak funguje (byla pouze dv, ta msta). Nejlpe nakonec bylo venku na vzduchu na lvce k vtahov vi.

Pak jsme byli pesunuti (v dob nejvtho horka) do Burgasu na letit. I v klimatizovanm autobuse bylo chvlemi jako v peci. Vstupn hala letit byla pjemn klimatizovan. Prma! Proli jsme odbavenm (mimochodem, nejpsnjmi kontrolami, jak jsem kdy na letiti zail – osobn prohldka = standard, kam se hrabou teroristi v US) a pesunuli se do odletov haly. Ouvej. Horko, dusno, peplnno. Hala viditeln prask ve vech. Klimatizace patrn jen virtuln. Mme do odletu pl hodiny, to se vydr…

Jene ta plhodina se protahuje a nae letadlo pod nikde. U dokonce odletl let na Prahu, kter ml nsledovat a nkolik hodin po ns, pak tot do Brna a Ostravy. Teprve pak se nad nmi osud smiloval a poslal nm to sprvn letadlo. Se zpodnm vtm ne 4 hodiny startujeme k dvouhodinovmu letu. Aspo e zafungovaly jednotn evropsk pedpisy a dostali jsme bagetku s lahvikou vody. Na Burgaskm letiti nejsou ptka jako v Praze a pllitrov lahvika vyjde v pepotu bratru na sedmdestikorunu. Vtrn a klimatizaci tam povauj za pepych, sprvnho cestovatele nehodn. A kdy k tomu zpadn slunce pere do prosklen stny a venku je pes 30, je to o zdrav.

Jene o letadla je nouze, mus bt stle ve vzduchu (a vydlvat hladovm akcionm na dividendy), a kdy njak vypadne (dajn zasypno na Siclii sopenm popelem z Etny), tak se zkrtka ek a ek…

P. S.
Neastnci cestujc, ekajc na let do Izraele, na tom byli jet o 4 hodiny h.

Moe za oknem

Vystupujeme z autobusu od letit, hlsme se v recepci, po zapsn dostvme magnetickou kartiku, kter tady nahrazuje kl a psek na ruku a pak u jdeme do pidlenho pokoje. Kupovali jsme zjezd ti dny pedem, z cestovky jet doobjednvali pokoj nadpln, byli jsme tedy zvdav, co na ns vylo. A neekali jsme mnoho. Pekvapen bylo o to pjemnj!

Veli jsme do pomrn prostornho tlkovho pokoje. Rozthli zvsy a oteveli na balkn, protoe uvnit bylo trochu dusno. A vidli ped sebou do iroka tpytc se hladinu a slyeli pravideln zvuk pboje. Ten vhled a ten zvuk ns okouzlil. Tak pkn umstn pokoj jsme snad jet za ta lta, co spolu jezdme k moi, nemli.

Zhada zmizelho trezoru

Pronjem hotelovho trezoru mnoz povauj za pltvn prostedky, ale my jsme si ped lty (po velmi patnch zkuenostech naich znmch) na tuto slubu zvykli a bereme ji jako povinnou „da za odvrcen netst“, podobn jako teba pojitn. Ostatn i delegt cestovky nm tento postup doporuoval. V popisu hotelu bylo psno – na pokoji trezor k pronajmut, proto jsme ho hned pi vybalovn hledali, zda se do nj vejde notebook. Hledali, hledali… na mstech obvyklch i neobvyklch… marn.

Druh den v rmci informanch hodin jsme problm pedali delegtce cestovky, a si zaslou svj plat. Pravila, e trezory v pokojch urit jsou. Podal jsem tedy, a mi ho nkdo uke. Z recepce vyslali „asistenta“, kter el s nmi, ukzat nm hlupkm, kde ten trezor je.

Po pchodu do pokoje se asistent velmi samozejm vrhnul ke skni, otevel ji – a spadla mu elist. Te jsme se bavili my. Obeel vechna pravdpodobn msta a pak se jal telefonovat na recepci. Zvr – trezor v tomto pokoji opravdu nen. Pro tam nen, nikdo nev. Mon ho tam zapomnli dt. A rozpait odeel s tm, e si meme teba schovvat cenn vci na recepci.

Teba ten trezor zhadn zmizel v dsledku utajen mise agenta 007, odnesli jej mimozeman, proletl erv drou do jinho vesmru – kdy u mme dovolenou, meme si hrt.

Bez trezorov sluby jsme se tentokrt obeli, aspo jsme uetili nemalou stku. A utratili ji uitenji za vlet do Nesebaru.

Jak je hezk, kdy na dovolen pr

Odjdli jsme na dovolenou trochu uvedeni a volili clen zemi s krsnm moem, le bez extrmnch teplot. V den pjezdu dajn prelo od rna (dorazili jsme veer) a prvn dny se vedro demokraticky stdalo s polojasnem.

V jak „svm“ stavu jsme na dovolenou odjdli, dokumentuje dobe druh nebo tet den pobytu, kdy jsme se probrali z krtk poobdov siesty lemo, rozthli zvsy a zjistili, e venku pr. S radostnm pokikem „Hur, pr! Nemusme jet vstvat.“ jsme se hbit vrhli do pvodn polohy.

Takov d隝, kdy netrv moc dlouho a vystd ho hezk poas, oplchne a osv vechno kolem. Uklid pl (se kterou si jinak nikdo moc prce nedv), splchne prach a rozvon vechno zelen. Chvla budi dovolenkovmu deti! (Obas)

Prhledn holky a dal ouel

V nkterch moch jsou raloci. V jinch moch jsou zase barakudy, Mobydick nebo jin kousav potvory. V ernm moi v Bulharsku jsou medzy.

ern moe je takov „kapesn“ moe a tak i ty medzy jsou (aspo tam, kde jsme byli) docela mal, klobouek o velikosti pingpongovho mku, men houby, vzcn kopacho me. Vzhledem ke sv bezbarv rosolovitosti jsou mizern viditeln. Proto jsme je pektili na „prhledn holky“. A nebezpen nejsou nijak zvl᚝, i kdy ahnout dovedou. Protivn ale jsou – to ano.

Nen nijak pjemn, kdy si pi plavn hnete na njakou divnou slizkou vc. A vyloen nepjemn je, kdy vs ta vc popl jako kopiva.

Jejich mnostv zviselo zejm na smru vtru. Pokud se otoil „neikovn“, navl a ke behu spoustu zelenho „saltu“, tedy chaluh, a v nich i ty prhledn lkovce. Za trochu pznivjch okolnost se drely od behu dle, tak 50 metr.

Vodnch ivoich bylo k vidn vce. Prkrt jsme se vydali plavat se brlemi a norchlem, docela bylo pod hladinou ivo. Sem – tam plavala njak rybka, po psku pod hladinou bhala spousta rak poustevnk a k vidn bylo i pr krab. Na psitou pl se spoustou lid to nabylo tak patn, podle naich zkuenost je ve vod ve skalnatm prosted ivji.

Jeden z krabk m ponkud vydsil, kdy m pod vodou na mlin chytil za palec. Ne e by to bolelo, ale hrozn jsem se leknul. Dodnes se mi doma smj, jak jsem vyjeknul.

Pi proplavvn vrstvou zeleniny se stal pamtnm dialog:

Narstajc mnostv „rostlinn vroby“ dokzalo i zmrnit smutek z nadchzejcho konce dovolen.

Kdy voda, tak na kopci!

Krsn historick msteko Nesebar na kopcovitm poloostrov jsme mli doslova na dohled – z hotelovho balknu jsme na nj krsn vidli. A jeden den, kdy to s poasm nevypadalo zrovna na koupn, jsme se tam vypravili.

Jeli jsme lodikou, kter nkolikrt denn obstarv pravideln spoj Paradise Beach – Sveti Vlas – Nesebar. Bylo to mnohem pjemnj, ne mstnm autobusem.

Na obloze se mezitm dly hrozn vci. ern mrana se honila s jet ernjmi a v dlce se blskalo. (Jedna pan na trhu nm kala cosi jako: „J mm cit pro to co se dje na nebi a to dnes k, e pijde pkn bouka!“) Vystoupili jsme v pstavu a vydali se do msta. Bhem asi pl hodiny to, co se nad nmi honilo, zaalo padat na zem. Hromy, blesky, sra, moud - pvalov srka. Uebnicov pklad.

Chvli jsme se schovvali pod markzou ped jednm obchdkem, pozdji jsme radji pebhli do vtho „kamennho“ krmu, kter vypadal nepromokavji. Na ulici (resp. ulice, Nesebar je msteko na stedovkm pdorysu a ulice jsou zdka ir jak ti metry) se zaala vytvet eka hlubok tak 15 - 20 cm. Odkud ale ta voda tee, kdy jsme na kopci? U je j dobrch dvacet centimetr!

Po pl hodin lijk pestal. Zuli jsme ponoky a sandly, vykasali nohavice resp. sukn, a vyli do ternu. eky z ulic poslze odtekly (jsme pece na kopci!) a umyt msteko se rozzilo sluncem.

Bloudn od rozvaliny k rozvalin

Nesebar mi trochu pipomnal nkter star francouzsk msteka, kter jsme navtvili v Provence. Je na poloostrov, propojenm jen zkou j s pevninou. Je pln zkch klikatch uliek, malch domk, nepravidelnch plck, kostel a krmk s mkoliv pro turisty. Domky ale psob mnohem leheji, nejsp proto, e maj nejvc jedno patro a to je jet devn.

O t spoust kostel, pesnji bazilik, u jsem se zmnil, nezmnil jsem ale to podstan – s malou vjimkou jsou to baziliky bval, poslednch nkolik set let nalzajc se ve stadiu rozvalin. Pravda, velmi malebnch rozvalin. pln a fungujc kostely jsou, tum, dva.

V Nesbaru jsme dokonale zabloudili. Jak jsme se po t prtri mraen probrodili dvma ulicemi, ztratili jsme smr. Protoe jsme mli cel den as, nebrali jsme si to nijak k srdci a chodili, jak a kam ns zrovna napadlo. A zcela mimodk jsme proli kolem vech tch pamtench zcenin a prohldli si je. Nakonec jsme nali i hlavn nmst a potu. A jeden krmek, kter jsme si ze zatku vyhldli a pak ho marn hledali.

Mon, e prostorov uspodn msta je nco jako pohybliv svtek – dladiky a pinky se v nesteen chvli posunuj turistovi pod nohami a posouvaj se ve vech rozmrech mnohovesmru. Domeky a krmky se vynouj a zanikaj a pravou podobu msta nezn ani mapa. :)

Hur do les!

Pmosk krajiny, kam se jezd za sluncem, mvaj na vrcholu lta trochu podobn charakter. Jsou vysuen a lehce piplen. Dominuje hnd, lut a ediv barva, zelen je daleko mn, ne jsme zvykl z domova. Vjimkou jsou samozejm peliv zavlaovan zahrady kolem hotel a podobnch staveb. A ten kontrast pes plot bv velmi vrazn.

Iva, kter kdysi byla v Bulharsku v srpnu, takovou krajinu zn i zde. A byla velmi pekvapen, e potkem ervence bylo Bulharsko zelen. Daleko svej a zelenj, ne jsme oba oekvali. Lkalo to i k prochzkm, nejen do vody.

Nad hotelem, kde jsme bydleli, se zvedalo horsk ebro s krsnm hustm lesem. Jedno rno jsme tedy msto dol k moi vyrazili nahoru do hor. Mapu jsme dnou nesehnali, hrub nhled z internetov fotomapy nm cesty neukzal. Vydali jsme se proto jen tak, bez uritho zmru cestou, kter odboovala z hlavn silnice hned naproti hotelu.

Tato cesta (obyejn polaka) bohuel vedla jen pr set metr k vodrn a pak se ztrcela v neuritu. Ponoili jsme se do lesa a zkoueli najt njakou pinku nebo schdn tern. Les byl zarostl nejrznjm trnm, sem tam nalezen vylapan stezika vtinou daleko nevedla. Snaili jsme se dret vcemn pm smr co nejvc dovrchu, bez maet k prosekvn trnitm podrostem to nebylo nejsnaz. Po zhruba dvou kilometrech nad nmi slc vedro a houstnouc les vyhrly na body. Dokrbali jsme se k oteven planince, pokochali se (dost omezenm) vhledem a obrtili se na stup.

Bohuel a krtce ped odjezdem jsme zjistili, e o njakho pl kilometru dle po hlavn silnici je mnohem lep cesta do les i s jakousi mapou pro turisty. koda, teba nkdy pt.

I tak pro mne bude Bulharsko zem zelenou a lesnatou.

Bume sv

Charakteristickm rysem „naeho“ hotelu byla v. Ve strmm pobenm svahu, do kterho byl hotel vestavn, tvoila jedin mon spojen s pobem. A zrove byla z dlky i z blzka nepehldnutelnm symbolem, jedinenm vodtkem. Pi nvratu z vlet jsme ji vidli u dlouho ped pjezdem tyit se jako majk.

V obsahovala tyi prosklen vtahy s krsnm vhledem na moe a uprosted roubovit ocelov schodit, kter svou robustnost a strohm provedenm pipomnalo vybaven pehradn hrze nebo jin mohutn prmyslov stavby. K vi sam pak vedly visut lvky, ze kterch byl jednak tak dobr vhled, jednak, jak se ukzalo zejmna v odjezdovm dni pi porue klimatizace, byl na nich nejpjemnj a nejsvej vzduch.

Cesty vtahem nahoru a dol byly nezbytnou soust denn rutiny. V m vku deseti pater a to se nm po schodech chodit nechtlo. A tak ten vhled stl tm vdy za to. Zejmna brzo rno nebo pozd veer, kdy slunce bylo nzk a barevn, krajina, obvykle rozplen do bla, zskala na plastinosti.

bel je v malikostech

U pr let se obas courme po svt, by zpravidla spodan s njakou „cestovkou“. Povaujeme se tedy za zkuen nvtvnky a mme s m srovnvat.

Pobvali jsme v hotelech a ubytovnch rznch kategori, s vjimkou t nejvy :). A nabyli jsme dojmu, e pro pocit spokojenosti a pohody nen vdy nejdleitj poet hvzdiek. Vt vhu mv celkov atmosfra a pstup personlu. Pokud tohle funguje, d se s smvem pejt i vt problm.

Tento hotel byl urit dobr a pohodln, ale prv ty malikosti a drobnosti mu chybly. Psobil jako trochu tkopdn stroj, kter se sice spolehliv val vped, ale v jeho mechanismu bouch, skpe a o eleganci se ned mluvit ani nhodou. Pitom opravdu lo jen o ty drobnosti.

To, e v jdeln notoricky chybly vidliky a vzlo doplovn bufet, to by bylo pekonateln. e vtina personlu se tvila jako zcela schvcen tkou odpovdnost, paradoxn nejusmvavj a nejvstcnj byly adov uklzeky, to kazilo atmosfru mnohem vc.

Pitom dohromady by nebylo kvalit slueb co vytknout. Jen snad jak je nesnadn ovlivnit vnmn druhho, aby se ctil jako vtan host. Inu, bel je v malikostech…

Kliknutím se náhled zvětší.
Jirka, 12.8.2011 a 19.9.2011 (na mst jsme byli na pelomu ervna a ervence 2011)